Cenu Inženýrské komory získal i Negrelliho viadukt

Ceny Inženýrské komory 2022 vypisuje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Reprezentanty a špičkou posuzovaných staveb, které získaly hlavní ocenění, se staly rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze, nová lávka přes Labe v Nymburce, konverze Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích a nová výrobna kapalného uhlovodíku v Litvínově. Za pozornost stojí mokřadní čistírna důlních vod v Mostecké uhelné pánvi, která právem získala zvláštní cenu za ekologický přinos. 

Rekordní počet 74 přihlášených inženýrských návrhů jde napříč spektrem staveb pozemních, dopravních i vodohospodářských, staveb mostů a lávek až po technologické stavby a také napříč celou republikou a všemi kraji. V letošním ročníku se podařilo, že mezi sebou soutěžily inženýrské návrhy realizované ve všech krajích České republiky. 

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu 

Stavba byla už vloni u příležitosti 30. výročí vzniku ČKAIT zařazena mezi 30 nejvýznamnějších realizací od roku 1992. Rozsáhlá rekonstrukce Negrelliho viaduktu, který má délku 1 413 metrů a již 170 let umožňuje vlakové spojení z pražského Masarykova nádraží přes Bubny na Kladno, musela vyhovět nejen současným požadavkům na železniční dopravu, ale také se vypořádat s omezeními plynoucími z památkové ochrany. Druhý nejstarší most v Praze a nadále také nejdelší železniční most ve střední Evropě chrání status státní nemovité kulturní památky. 

Rekonstrukce mostního díla o 100 klenbách z cihel a kamene trvala sedm let – tři roky zabralo zpracování projektové dokumentace včetně vydání stavebního povolení a čtyři roky dokončení prováděcí dokumentace a realizace stavby. 

Rozsáhlá diagnostika zdicích prvků umožnila jejich zachování nebo opravu v nejvyšší možné míře, případně citlivou výměnu dosloužilých kamenů nebo cihel. Tento fakt ocenila i porota Ceny Inženýrské komory, podle které výsledek dokládá respekt a zodpovědnost vůči našim předkům. Zároveň jde o výjimečnou proměnu v moderní a komfortní železniční dopravní cestu a reprezentativní součást hlavního města.

„Jednalo se o unikát. Vzhledem k rozsahu prací, délce mostu a umístění v intravilánu a s omezeným přístupem částečně nad rameny Vltavy, ve městě s křížením dopravních tepen – ul. Křižíkova, Sokolovská, Rohanské nábřeží, Bubenské nábřeží – se rychlost výstavby asi nedá srovnávat s žádnou nám známou stavbou,“ popisuje Tomáš Martinek, hlavní inženýr projektu rekonstrukce z projektového ateliéru SUDOP PRAHA.