Milion ptáků v Česku ročně zahyne v důsledku nevědomky instalovaných pastí
24. září 2020 09:05
Přidejte si nás na domovskou „Odhadujeme, že v Česku ročně po nárazu zahyne asi milion ptáků. Mezi nebezpečné plochy přitom patří i zdánlivě nevinná okna velkých školních budov, ve kterých se zrcadlí okolní zeleň. Letící pták nedokáže rozlišit, jestli strom, který vidí před sebou, je skutečný anebo jeho pouhý odraz. Bohužel, snadno potom do okna v plné rychlosti narazí a zraní se či zahyne,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, odbornice České společnosti ornitologické (ČSO) na osvětu a vzdělávání.
Jaké úpravy zastávek, oken ve školách i kancelářských budovách a dalších skelněných ploch jsou pro větší bezpečnost ptáků podle ornitologů vhodné? Aby ptáci do skel nenaráželi, je důležité pro ně plochu zviditelnit. Třeba ji polepit dostatečně hustě pruhy, pravidelným vzorem či jednotlivými samolepkami tak, aby opticky působila jako bariéra.
Oblíbené jsou samolepky se siluetami ptáků, dobře poslouží jakýkoli tvar. Bohužel stále nejčastěji používané osamocené černé siluety požadovaný efekt nemají. Jedna černá silueta dravce je totiž mýtus. Ptáky neodradí a ti do skla narazí třeba těsně vedle ní. Je nutné, aby byly samolepky vylepeny opravdu hustě, maximálně 10 centimetrů do sebe, a rozbíjely tak dojem souvislé prostupné plochy. Na tvaru samolepek přitom nezáleží.
K zabezpečení oken školy posloužily žluté a oranžové samolepky ve tvaru kruhů a koleček, díky kterým ptáci včas rozpoznají překážku a vyhnou se jí. Polep zároveň propustí dovnitř dostatek světla a nebude způsobovat zastínění.
Zabezpečení oken zachrání životy ptákům mnoha druhů, kteří se v okolí školy zdržují. „Kromě běžných druhů, jako jsou sýkora koňadra a modřinka nebo budníček menší, jsme v areálu školy pozorovali i například vzácnější sluky lesní,“ uvedla ředitelka ZŠ Filosofská Václava Mašková.
Zastávky MHD
Podle nedávné ankety ČSO je Praze je z pohledu ochrany ptáků hodnoceno 52 procent zastávek jako bezpečných a 22 procent nebezpečných, zatímco republikový průměr je 70 procent bezpečných a 15 procent nebezpečných.
Tento rozdíl je způsoben tím, že v Praze a dalších větších městech se častěji používají zastávky ze skleněných panelů než na venkově. Obecně platí, že nebezpečné a rizikové zastávky se v Praze nacházejí v místech, kde jsou rozsáhlejší plochy zeleně – parky, stromořadí, pásy křovin podél silnic, a dále v blízkosti vodních toků, například u mostů.
Velmi nebezpečné jsou zastávky, které se nachází mezi dvěma pro ptáky přitažlivými místy. Například mezi plochami keřů, mezi vodním tokem a stromořadím.
Relativně bezpečné jsou zastávky v průmyslových částech a také v historickém centru. Důvodem je nízká atraktivita pro většinu druhů ptáků, která je způsobena nedostatkem rozsáhlejších zelených ploch.
