Dnes Neděle - jasno -10°C
Zítra Pondělí - snih -12°C
Neděle 17. 1. 2021
Svátek má Drahoslav
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Byla dokončena obnova unikátního obrazu na Petříně, patří mezi největší světová plátna
Dioráma po restaurování. Foto: Muzeum hl. m. Prahy

Byla dokončena obnova unikátního obrazu na Petříně, patří mezi největší světová plátna

Muzeum hlavního města Prahy dokončilo restaurování obrazu diorámatu v Zrcadlovém bludišti na Petříně vedené akademickým malířem a restaurátorem Petrem Kadlecem. Dioráma Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648 vytvořili sourozenci Karelba Adolf Liebscherovi, Vojtěch Bartoněk a Karel Štapfer ku příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. Dioráma je velký obraz o ploše 80 m2 s plastickým popředím. Obraz je vytvořen na jednom z největších v jednom kuse utkaných pláten o unikátních rozměrech zhruba 1050 cm x 8160 cm. Tím se řadí mezi jeden z největších obrazů v Čechách. Jde o jednoznačně největší plátno v Praze a patří mezi největší světová plátna vůbec.  

Restaurátoři Muzea hlavního města Prahy dokončili práce na obnově obrazu Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648, který se nachází v Zrcadlovém bludišti na Petříně. Na renovaci jednoho z nejrozměrnějších výtvarných děl v České republice odborníci pracovali čtyři roky. Obnova se uskutečnila za plného provozu bludiště.

Práce byly vedené akademickým malířem a restaurátorem Petrem Kadlecem. Dioráma Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648 vytvořili sourozenci Karela Adolf Liebscherovi, Vojtěch Bartoněk a Karel Štapfer ku příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891.

Obraz je vytvořen na jednom z největších v jednom kuse utkaných pláten o unikátních rozměrech zhruba 1050×8160 centimetrů. Tím se řadí mezi jeden z největších obrazů v Čechách. Jde o jednoznačně největší plátno v Praze a patří mezi největší světová plátna vůbec.

Původně dioráma neslo název Hájení Karlova mostu před Švédy roku 1648, dnes ho známe jako Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Malbu v roce 1891 v průběhu sedmi týdnů (50 dní) vytvořili Karel a Adolf Liebscherové ve spolupráci s Vojtěchem Bartoňkem. Autorem předpolí diorámatu je Karel Štapfer. Obraz je namalován na celistvě utkaném plátně o unikátních rozměrech zhruba 1050 cm x 8160 cm. Tím se řadí mezi jeden z největších obrazů v Čechách.

Malba zachycuje památnou scénu z roku 1648, kdy se švédská armáda pokoušela přes Karlův most dobýt Staré Město, ale díky statečnému odporu studentů a profesorů z jezuitské koleje bylo město uhájeno. Promyšlená kombinace plastického popředí s plochou malbou navozuje živý dojem.

Zároveň jde o zajímavou architektonickou studii, protože objekty jsou namalovány v podobě, kterou měly v době třicetileté války. Obraz byl vystaven v Pavilonu Klubu českých turistů na Jubilejní Zemské výstavě 1891 v Praze. Následně byl celý pavilon přesunut na Petřín a veřejnosti plně zpřístupněn 1. května 1892. Pavilon vznikl jako prozatimní stavba a nyní stojí již 128 let. 

Obraz byl v minulosti opakovaně restaurován, o čemž existují doklady z let 1911, 1926, 1934–1935, 1965 a 1971. V roce 1975 provedly Pražská stavební obnova a Ústředí uměleckých řemesel generální rekonstrukci celého objektu pavilonu. Další restaurování poté proběhlo  kolem roku 1990. Muzeum hl. m. Prahy dostalo objekt do správy v roce 2012.

Restaurování bylo rozděleno na několik etap. První začala a byla ukončena v první polovině roku 2015. V jejím rámci byly konsolidovány a upevněny ohrožené barevné vrstvy ve spodních partiích malby. Druhá etapa, při které došlo k provizornímu zajištění trhliny na horní hraně obrazu, probíhala též v roce 2015.

Jelikož byla památka dlouhodobě v narušeném klimatickém režimu, bylo provedeno částečné zastínění horního okna a odkrytí původních větracích otvorů. Následně byla v rámci 3. etapy, která probíhala do poloviny roku 2016, očištěna a ošetřena dřevěná nosná rámová konstrukce obrazu.

V současné chvíli byla dokončena IV. a závěrečná etapa restaurování obrazu, která probíhala od září 2017 do konce letošního roku. Malba byla v celé ploše očištěna a byly sejmuty čtyři pozdější přemalby nebe. Trhliny, které byly v minulosti zajišťovány, byly revidovány. Zhruba 35 drobnějších podlepů a záplat bylo ponecháno.

Větší zásahy, které byly na konci životnosti nebo byly problematické, byly odstraněny. Řešeny byly závažné a rozsáhlé trhliny, nacházející se na hranách obrazu. Jedna z nich byla ve střední partii obrazu na horní hraně v délce zhruba 179 centimetrů a druhá na pravé boční hraně v horní části v délce 156 centimetrů.

Dále se na obraze nacházelo 96 drobných trhlin a zářezů způsobených zásahem mince. Jedna mince zůstala zachycena mezi originálním plátnem a starším celoplošným podlepem. Jednotlivé defekty byly zatmeleny a retušovány. Na závěr byl nanesen ochranný lak.

Cena restaurování včetně DPH vyšla na 1,851 milionu korun. S restaurováním však souvisely i další náklady, které měly za úkol zajistit obrazu vhodnější klimatické podmínky.

Po stávajícím dokončení restaurování obrazu bude Muzeum hl. m. Prahy usilovat o obnovu plastického předpolí obrazu. Návštěvníci bludiště mohli obraz vidět po celou dobu jeho restaurování, protože probíhalo za provozu. Od začátku srpna je restaurovaný obraz k vidění bez lešení. 


Divadlo v Dlouhé: O nepotřebných věcech a lidech

15. ledna 2021 v 11:57

Divadlo v Dlouhé připravilo sérii nedělního pohádkového čtení. V 15 hodin vám některý z herců či hereček přečte jednu pohádku z knihy Arnošta Goldflama O nepotřebných věcech a lidech.

Anders de la Motte: Jarní oběť

11. ledna 2021 v 11:01

Nový psychothriller z pera Anderse de la Motte, stálice na nebi hvězdných švédských autorů. Valpružina noc, rok 1986. Magické oslavy nástupu jara v lesích kolem zámku Bokelund v jižním cípu Švédska vydaly svou oběť – šestnáctiletou Elitu Svartovou, zabitou rituálním způsobem. Zbytek dívčiny rodiny...

Národní technické muzeum připomene osobnost Vladimíra Mandla, zakladatele kosmického práva

8. ledna 2021 v 18:34

Dnes, 8. ledna 2021, si v souvislosti s 80. výročím jeho úmrtí připomínáme osobnost docenta práv Vladimíra Mandla, jenž je světové veřejnosti znám jako zakladatel kosmického práva a který byl vlastníkem československého patentu z roku 1935 na „vysokostoupající raketu“. Národní technické muzeum...

Gardnerová Lisa: Hledej mě

6. ledna 2021 v 11:22

Dům pětičlenné rodiny je momentálně místem činu: čtyři z nich jsou brutálně zavražděni, zbývající – šestnáctiletá dívka – zmizela. Měla štěstí a podařilo se jí uniknout? Nebo je její zmizení důkazem něčeho děsivého?

Osobnosti Prahy 2 a výročí v lednu 2021

5. ledna 2021 v 10:17

Jiří Dienstbier, Jaroslav Seifert, Jiří Cieslar, Jan Palach, Milan „Mejla“ Hlavsa a mnozí další. Osobnosti Prahy 2, které v měsíci lednu mají výročí.

Online: Novoroční koncert z radnice

30. prosince 2020 ve 12:59

Praha 4 zve k poslechu Novoročního koncertu z Nuselské radnice.

Kulturní centrum Průhon hostí rekordní počet umělců

29. prosince 2020 v 07:26

Celkem 28 umělců ze spolku Jednota umělců výtvarných vystavuje 123 uměleckých děl v Kulturním centru Průhon na Praze 17. Tolik umělců a uměleckých děl najednou zatím galerie v pražských Řepích nehostila. Výstava JUV je netradiční nejen velkým zastoupením výtvarníků, ale i možností virtuální...

Národní muzeum zůstane částečně otevřeno

18. prosince 2020 v 05:17

Mezinárodní výstava o době starověkého Egypta Sluneční králové bude za přísných hygienických podmínek i nadále přístupná pro návštěvníky muzea. Dohodl se na tom ministr kultury Lubomír Zaorálek s Hlavní hygieničkou ČR Jarmilou Rážovou. 

Další články
Nahoru