Bulovka byla otevřena před devadesáti lety

Plány na skutečnou nemocnici odsouhlasil pak sbor obecních starších města Prahy v říjnu 1910. Počítalo se s několika pavilony, propojenými chodbami a tunelem, s kapacitou asi 360 lůžek. V roce 1915 se stihl dostavět jen infekční pavilon se 160 lůžky, který však ve válečné době plně osvědčil své služby.

Ve stavbě Bulovky se pokračovalo až po vzniku Československa. Všeobecná veřejná nemocnice hlavního města Prahy na Bulovce, na kterou pražská obec přispěla sumou přes 90 milionů korun, se měla zařadit mezi nejmodernější nemocnice v Evropě, a to i svojí architekturou.

Stavební práce začaly v roce 1925 a za šest let byla nemocnice z velké části hotová. Slavnostně ji otevřel 21. června 1931 primátor Prahy Karel Baxa za účasti významných osobností z řad politiků i lékařů.

Nemocnice se nadále rozšiřovala a přijímala pacienty z celé republiky, proto už tehdy Praha požadovala, aby na financování přispěl i stát. V roce 1938 už měla na 1384 lůžek. Vzniklo zde první specializované urologické oddělení v Československu, na léčbu TBC navázal unikátní Ústav pro studium tuberkulózy.

V roce 1936 byla dobudována uznávaná dermatovenerologická klinika, v roce 1940 infekční pavilon, interna zahájila v roce 1941

Z doby druhé světové války je Bulovka spojena hlavně s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Postřelili ho 27. května 1942 nedaleko nemocnice, v níž pak 4. června zemřel.

Nemocnice se ale také účastnila odboje. Lékaři tu pečovali o raněné z květnového povstání a po válce pomáhali při likvidaci cholery v Terezíně a dalších infekčních nemocí.

V současnosti nemocnice patří k největším zdravotnickým zařízením v Praze i celé České republice. Zaměřuje se na široké spektrum oborů, známá je například zdejší úrazová chirurgie, ortopedická klinika, neurologie, oční oddělení nebo Ústav radiační onkologie.

Specifické postavení má infekční klinika, která je jako jediná v ČR schopná zajistit péči v celém rozsahu spektra infekčních nemocí včetně importovaných. Léčí se zde i pacienti s virem HIV, ale i lidé, kteří trpí parazitárními a tropickými chorobami. V areálu nemocnice se nachází také soukromé Protonové centrum, zaměřené na léčbu rakoviny, a protialkoholní záchytná stanice, kterou provozuje město.

Do prosince 2011 nesla nemocnice přízvisko fakultní, které dostala v 50. letech, kdy se také stala státní nemocnicí. Přišla o ně spolu s Thomayerovou nemocnicí v Krči. Od letošního ledna jsou tyto nemocnice opět fakultní.

Zřizovatelem nemocnice je ministerstvo zdravotnictví. Majitelem asi tří čtvrtin areálu nemocnice je město Praha. Letos v lednu pražský radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09) řekl, že magistrát jedná se státem o tom, že by se areál nemocnice rozdělil na dvě části.

V severní by dále fungovala státní nemocnice, jižní by město využilo pro svoje účely. Výměnou by Praha získala jiné nemovitosti v majetku státu. Nemocnice nyní podle Chabra platí městu nájem asi 20 milionů korun ročně. Budovy nicméně potřebují investice v řádu miliard korun.

Nemocnice se poslední roky potýká se ztrátovým hospodařením. Podle výroční zprávy za rok 2019 měla nemocnice 995 lůžek, ambulantně ošetřila téměř 685 000 pacientů a zaměstnávala asi 2500 lidí. Bulovce patří také Slatinné lázně Toušeň nedaleko Prahy. V čele nemocnice stojí od září 2018 Jan Kvaček.

Loni se nemocnice stala provozovatelem záložní nemocnice v Letňanech, kterou postavila armáda kvůli podzimnímu zhoršování koronavirové situace ve zdravotnických zařízeních. Ve výstavních halách mohlo podle plánů najít pomoc až 500 pacientů.

Nemocnice nikdy nebyla v plném provozu, také kvůli nedostatku personálu. Nyní se řeší, kdo zaplatí náklady ve výši 90 milionů korun, které Bulovka vyčíslila. Premiér Andrej Babiš nedávno uvedl, že nebude-li mít nemocnice na zaplacení provozu polní nemocnice, bude to muset zaplatit ministerstvo financí.

Babiš řekl, že podle jeho dosavadních zjištění cenu za pronájem vyjednalo ministerstvo zdravotnictví a nemocnice to dostala příkazem.