Bude mít Praha pátou linku metra? Napoví studie, kterou zadají pražští radní
2. září 2026 15:53
Přidejte si nás na domovskou „Rada hl. m. Prahy bude v pondělí 7. září hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Pátá linka metra, pracovně označovaná jako metro E, je potenciální okružní spojení mimo centrum. Označení „metro E“ je zatím pouze pracovní, protože v této fázi není rozhodnuto, zda bude výsledným řešením klasické metro, nebo jiný typ kolejové dopravy.
První závěry analytické práce podle představitelů metropole naznačují, že spojení částí Smíchova, Prahy 4, Bohdalce, Vysočan a Letňan by mohlo významně pomoci řadě lokalit, které jsou již dnes z pohledu dopravy přetížené nebo jejichž kapacita nebude s ohledem na předpokládaný rozvoj města dostačovat.
„Praha roste a my se nemůžeme spoléhat pouze na hvězdicový systém dopravy, který nutí statisíce cestujících denně zbytečně projíždět přes centrum, proto se už nyní zaměřujeme na výstavbu tramvajového okruhu. Projekt páté, tangenciální linky metra E má propojit klíčové obvody jako Smíchov, Prahu 4, Bohdalec, Vysočany a Letňany v délce zhruba 22 kilometrů nové trasy,“ uvedl I. náměstek primátora Prahy pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti).
Konkrétní přínos nové linky metra by podle něj byl obrovský. Jako příklad uvedl, že zatímco dnes trvá cesta mezi Bohdalcem a Nákladovým nádražím Žižkov zhruba 25 minut s nutností přestupovat, s novou linkou by to byly jen 3,5 minuty.
„Studie proveditelnosti nám dá jasnou odpověď na nejefektivnější trasu i technologii. Musíme se totiž vypořádat i s náročnou geomorfologií města. Kritickým místem je stoupání z Vysočan směrem na Letňany, kde trasa na pouhých 450 metrech překonává prudký sklon přes 8 procent maximem až téměř 24 procent. Právě proto studie prověří, zda bude nejvhodnější klasické metro, které by v lokalitě Proseka mělo hluboko uloženou stanici, rychlotramvaj, nebo hybridní formy metra na pneumatikách, jaké úspěšně fungují třeba v Paříži a poradí si i s prudším stoupáním,“ dodal.
Ruku v ruce s tím podle něj musí město maximálně využít potenciál městských pozemků u budoucích stanic a velkých dopravních terminálů, aby na nich vznikly moderní čtvrti, které pomohou odbrzdit krizi bydlení. Ve zkoumaném území, ke kterému nám otevřel dveře schválený Metropolitní plán, se má do budoucna pohybovat až 880 tisíc lidí.
Vedle dopravního významu však analýza upozorňuje také na významný ekonomický a rozvojový potenciál, který by nová tangenciální trasa mohla pro Prahu vytvořit. Lepší dopravní dostupnost jednotlivých částí města může podpořit jejich rozvoj a současně přispět k efektivnějšímu využití území v okolí nových i stávajících dopravních uzlů.
„Od 1. září 2026 je účinný nový územní plán Prahy, tedy Metropolitní plán, kde je jako koridor územní rezervy vymezena nová linka metra, respektive kapacitní kolejové dopravy, čímž na rozdíl od předchozích let dostala právní rámec. Město bude muset vyhodnotit, jestli rezervu podrží nebo vypustí. Zároveň je nyní díky plánu i jasný kontext toho, jak a kde by se mělo město rozvíjet. Závazně je také vymezen rozvoj železničního uzlu Praha včetně nových tunelů pod Prahou. Teď je tedy od čeho se odrazit při odpovědi na otázky kudy, kde mají být uzly, jakou technologií a kolik lidí zde bude jezdit,“ uvedl Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.
Spolu s materiálem k přípravě nové linky metra Rada hl. m. Prahy zadá také přípravu manuálu pro využití rozvojového potenciálu stávajících stanic metra a jejich okolí. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) totiž disponuje řadou pozemků, které mohou být vhodné pro další městský rozvoj. Jedním z možných směrů je podle Hlaváčka také výstavba dostupného bydlení. Cílem připravovaného manuálu je proto nastavit jasnější pravidla a postupy, podle kterých bude město moci rozhodovat o budoucím využití pozemků a rozvojových území v okolí stanic. Vedle čistě městských projektů by měl materiál popsat také možnosti spolupráce formou PPP projektů a další modely zapojení soukromého sektoru.
„Povinností zodpovědného vedení je připravovat Prahu nejen na příští volební období, ale i na další desetiletí. Proto má smysl už dnes pracovat na přípravě páté linky metra. Zároveň ale víme, že její výstavba by vyšla zhruba na 220 miliard korun a Praha má před sebou projekty, které potřebuje dokončit dříve. Především jde o metro D a Městský okruh. Teď tedy není čas začít stavět, ale je čas projekt kvalitně připravit. Do budoucna ho totiž Praha potřebovat bude, zejména kvůli rozvoji nových čtvrtí a propojení území, která se budou v příštích desetiletích výrazně měnit,“ řekl Tomáš Portlík (ODS), předseda zastupitelského klubu SPOLU pro Prahu a starosta Prahy 9.
Anketa
Měla by Praha vybudovat okružní linku metra, nebo raději tramvajový okruh?
Myšlenka linky metra propojující části města mimo centrum podle náměstka Hlaváčka vznikla už v 80. letech. Ten se na setkání s novináři také vyjádřil k možnému pokračování linky metra D z náměstí Republiky na Žižkov, kde by mohl být přestup na okružní linku. „Součástí připravované studie by měla být i rozvaha, zda pro obsluhu Žižkova a okolí bude stačit linka E, nebo tam má smysl vést i linku D,“ uvedl.
Bývalý starosta Alexander Bellu (ODS) v minulosti organizoval petici, aby „déčko“ na Žižkov jezdilo. „Lidé si na Žižkově metro přejí. Vždyť spousta z nich s metrem počítala, když si na Žižkově pořizovala bydlení. Stejně tak s tím počítala i řada místních firem. Ostatně metro na Žižkově je v plánech už nejpozději od osmdesátých let,“ sdělil tehdy ještě z pozice místostarosty.
Protažení linky D na Žižkov prosazuje i kandidát ODS na starostu Prahy 3 v podzimních volbách Filip Nekola. Chystaná tramvajová trať vedoucí územím bývalého žižkovského nádraží totiž podle něj kapacitně stačit nebude a okružní linka je hudbou vzdálené buducnosti. „Proto je potřeba tlačit na hlavní město a všechny aktéry, abychom dotáhli metro D na Žižkov,“ sdělil.
O záměru vybudovat okružní linku metra začal v minulém volebním období mluvit tehdejší náměstek primátora pro dopravu a nyní opoziční zastupitel Adam Scheinherr (Praha Sobě). Ten za prioritní také označil úsek ve východní části metropole, jeho návrh však výhledově počítal i s dokončením celého okruhu přes Bohnice, Podbabu a Strahov na Smíchov.
Beránek dnes řekl, že pro tuto část by měla stačit tramvajová doprava, kterou má zajistit nová trať mezi Bohnicemi a Podbabou. Dodal, že v úseku by se nabízela možnost zvýšit kapacitu trati například prodloužením nástupišť, aby u nich mohly stavět delší soupravy, případně zvýšením povolené rychlosti.
Podle Scheinherra má současná pražská koalice s okružním metrem skluz. „Sama si v roce 2023 uložila, že studii proveditelnosti zadá do června 2024, takže úkol nesplnila a má dva a čtvrt roku zpoždění. Že s tím nyní přichází pár týdnů před volbami, považuji za čirý populismus, součást kampaně,“ uvedl.
Podle něj bude nutné po studii začít ještě v příštím volebním období s projekčními pracemi, aby se následně zažádalo o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. „Tyto a další kroky by měly vést komu, aby Praha mohla v roce 2038, až dokončí stavbu linky metra D, začít s výstavbou další linky,“ dodal.
