Psycholog boří teorie o sovách a skřivanech. Tyto kategorie jsou jen v našich hlavách, říká

„Kolik je hodin?“ ptám se. Lenka pohlédne na hodinky. „Deset. Já jdu spát.“ Doprovázíme ji k pokoji, ordinujeme rum, pak přibouchneme dveře, klika je jen zevnitř, klíč si odnáším. Ulice před hotelem je plná bryček. Na stříškách mají lapmičky, dožkaři řídí vestoje, halekají. Vozíky směřují k parku, a pak ho závodivě objíždějí. Zřejmě pravidelná večerní zábava…

Úryvek je z knihy spisovatelky Lenky Procházkové Za Fidelem na Kubu. Po Ostrově svobody cestovala s kamarádkou – taktéž Lenkou, fotografkou. Skřivanem, který chodí brzy spát a ráno brzy vstává. Oproti tomu Lenka spisovatelka je sova, ráno si ráda přispí, v noci bývá čilá. Vyhověly si, cestu zvládly bez problémů. Jedna Lenka ráno třeba fotila, druhá Lenka v noci často psala… A přes den jim to nebránilo ve společném programu.

Někdo zadání dokáže využít, jiný nikoli…

Jaké výhody je být skřivanem – vstávat brzy a nejvíce práce udělat ráno? Jaké výhody je být sovou – rád si přispat a nejvíce práce udělat v noci? A jaké to má naopak nevýhody?

S těmito dotazy se Pražský patriot obrátil na psychologa, psychoterapeuta a hypnoterapeuta Jakuba Juru, který vykonává praxi v pražských Vinohradech. Výhody, zmíněné v otázkách, potvrdil. „Tak nějak jste si odpověděla. Někdo svého zadání využít dokáže, jiný spíše nikoliv…,“ řekl.

Čtěte také: Mýty o spánku a bdění. Kdo hodně spí, tloustne? 

Ve vedrech je efektivnější pracovat v noci 

„A teď, když jsou vedra, zdá se být efektivnější pracovat v noci nebo nad ránem, když je chladněji, a přes den spát. Ale v prosinci jsou tendence úplně jiné. Stále se přizpůsobujeme,“ uvedl. „A pokud by platila takzvaná drsná hypotéza, vysvětlující proč sov s věkem ubývá, tak to je nevýhoda,“ dodal.

„Tato hypotéza říká, že s nočním životem je spojen rizikovější a nezdravější životní styl, a proto sov v populaci s věkem ubývá. Ale seriózně ověřená ani vyvrácená myslím není,“ vysvětlil.

Ideál: Sova se živí překlady, skřivan ve státní správě

„Jsem typická sova, i proto jsem ráda, že se živím překlady. Přes den si přispím a pak klidně do tří do rána překládám. Vyhovuje mi to. Jiný rytmus by mě zničil. Neumím si představit ráno vstát, být výkonná a večer do deseti hodin ulehnout,“ uvedla pro Pražský patriot Jana ze Smíchova.

Jinak to má Petr z Karlína. „Každý den vstávám v šest, od 7.45 pracuji ve státní správě. Nejvíc toho udělám dopoledne, i když ani odpoledne nezahálím. Jak se ale blíží večer, jsem kaput. Málokdy zajdu s kamarády na pivo, protože prostě usínám. Spát chodím kolem desáté,“ řekl.

Ani jeden z nich problémy spojené s tím, že jsou sova, či skřivan, nepociťují. Zvykli si, dalo by se říci. Prostě tomu přizpůsobili práci i osobní život. Někdo je ovšem sovou „z donucení"– třeba taxikáři, kteří si víc vydělají v noci. Například popeláři si zase chtě nechtě musejí přivstat…

Ovlivňuje sovy a skřivany budík v mozku?

A je něčím to, zda je člověk skřivan, či sova, dáno? Nebo je to náhoda a individuální? „Jsou na to nějaké teorie vycházející z neurobiologie. Podílí se na tom hypothalamické ncl. suprachiasmaticus, což je takový neurální budík v našem mozku (teda spíše hodiny),“ řekl Jura.

„Akorát prý není nastaven na 24hodinový cyklus, ale spíše na větší – což potom hypoteticky může dělat ty sovy a skřivany. Ale jak moc seriózně je tato teorie ověřena nevím,“ doplnil psycholog.

Čtěte také: Nespavost – fenomén dnešní doby. Jak vám může škodit?

Kategorie jsou v našich hlavách, reálně neexistují

On sám se nikdy nesetkal s tím, že by k němu přišel někdo s prosbou o pomoc právě proto, že je buď skřivan, nebo sova, a stěžoval si na nějaké potíže spojené s tím, že je hodně čilý buď jen ráno, či pouze v noci… „Tohle jsem nikdy neřešil,“ uvedl Jura.

A musí každý člověk do jedné z těchto kategorií patřit, nebo ne? „Samozřejmě, že nemusí. Ty kategorie jsou jen v našich hlavách a na papírech, ale reálně neexistují. Je to otázka poznání, nikoli skutečnosti,“ dodal.