Bolesti zad ukazují na problém, při kterém se potkává několik oborů. Na potíže si zakládáme od dětství

Typický mladý pacient dnes přijde a vyžaduje okamžité řešení a zbavení bolestí. Analgetika, obstřiky a nejsou výjimkou ani tací, kteří rovnou vyhledávají neurochirurga, protože se na internetu dočetli o zázračné minimálně invazivní operaci, která vše vyřeší. Jenže, tak to nefunguje.

Typické bolesti zad a hlavy, ztuhlost zádových svalů a šíje, jsou dnes i u mladších ročníků jedním z nejčastějších důvodů návštěvy neurologa. Obvyklé stížnosti na životní styl platí i v tomto případě, ovšem na potíže si zakládáme už od dětství.

Jde o nedostatek přirozeného pohybu, odsouvání důležitosti tělesné výchovy na vedlejší kolej a často se k tomu přidá i nadváha. V produktivním věku pak přijde sedavé zaměstnání, trávení volného času u počítače a také velké nároky okolí, které mohou vést k psychickým problémům.

„Dnešní doba vyzdvihuje ,časopisovou´ dokonalost. A je jedno zda jde o nároky na muže či na ženu. Musíme nějak vypadat, musíme dosahovat pracovních úspěchů, vyrovnat se nebo být lepší než naše domněle dokonalé okolí. Psychický tlak se pak přirozeně promítne na našem těle“, vysvětluje klinická psycholožka Renáta Hegedüšová.

Podle odborných lékařů navíc často nedokážeme vnímat bolest jako signál, kdy tělo volá o pomoc. Vnímáme bolest pouze jako něco, co je na obtíž a je třeba se ji jen rychle zbavit. Speciálně bolesti pohybového aparátu a zad přitom většinou ukazují na komplexní problém, kde se potkává několik oborů najednou.

„Je to o individuální péči, kdy lékař pomáhá pacientovi rozklíčovat jeho obtíže a jeho pohybové stereotypy. Často jej stačí ve spolupráci s fyzioterapeutem naučit vhodnou pohybovou aktivitu, jak správně dýchat, relaxovat a naslouchat svému tělu. Když se naučíme aktivně  kompenzovat jednostrannou zátěž, vybalancovat nadměrný stres, chronické potíže pak leckdy jakoby zázračně zmizí i po letech polykání analgetik,“ uvedla neuroložka Iveta Němcová.

Podle lékařů je to ovšem v některých případech skutečný běh na dlouhou trať. Úspěch v léčbě často přinese až mezioborová spolupráce neurologa s fyzioterapeutem, ortopedem a také psychologem či psychiatrem.

Cílem je získat u pacienta aktivní účast a postupně nalézt řešení, jak zvládat stresovou zátěž a najít prostor k celkové regeneraci. Nalézt si čas sám pro sebe a svoje tělo přitom není zase tak náročné.

Jednoduchá cvičení na podporu celkového držení těla nejsou nijak zvlášť časově náročná. Jde o určitou pravidelnost, kdy si člověk vyšetří řádově pár desítek minut dvakrát, třikrát týdně.

Vhodně zvolená pravidelná pohybová aktivita, jóga, pilates, plavání, procházky v přírodě, vědomá relaxace, naslouchání svému tělu jsou podle lékařů nejlepší prevencí bolestí zad.

Mnohočetný myelom je záludné onemocnění, které se nejčastěji projevuje bolestmi zad. Onemocnění postihuje převážně pacienty až po šedesátce. V tomto životním období dnes bolí záda prakticky každého, proto nemoc bývá diagnostikována až v pokročilejším stadiu.

Mnohočetný myelom je v České republice diagnostikován každý rok u přibližně 450 pacientů. Patří tedy mezi vzácnější onemocnění, jde však o druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění.

„Mnohočetný myelom je onemocnění, u kterého došlo za poslední dvě dekády k největšímu posunu v terapeutických úspěších v rámci nejenom hematoonkologie, ale i onkologie obecně,“ podotýká profesor Ivan Špička z 1. interní kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zatímco v 80. letech minulého století byl mnohočetný myelom rychle postupujícím onemocněním s nízkou kvalitou života pacientů a s délkou přežití 2,5 až 3 roky, v současné době je situace úplně jiná.

Při pokračování aktuálního trendu léčby s významným zlepšováním léčebných výsledků se dá předpokládat dosažení dlouhodobých remisí až u 30 procent nemocných s mnohočetným myelomem a desetileté přežití u nejméně 50 procent nemocných.