Dnes Čtvrtek - jasno 7°C
Zítra Pátek - oblacno 6°C
Čtvrtek 28. 3. 2024
Svátek má Soňa
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Bláznivá zima v Praze: ptáci zpívají, slepičí bojkot, králíci se chtějí pářit, medvědům se nechce spát
Nalezeného malého ježečka je potřeba dopravit do záchranné stanice pro ježky. Foto: Jindřich Dvořák

Bláznivá zima v Praze: ptáci zpívají, slepičí bojkot, králíci se chtějí pářit, medvědům se nechce spát

Jak teplejší zima působí na volně žijící zvířata v Praze? Problém mohou mít třeba ježci, zvláště při dešti. Někteří ptáci neodlétli do teplých krajin, jiní – například kosi – zpívají. Lidé by se neměli dotýkat například náhodných mláďat zajíců – matky by je kvůli lidskému pachu mohly opustit, mláďátka by zahynula. Teplejší zima blahodárně působí třeba na slepice na Toulcově dvoře – snesly vajíčka.

Pohled z Cholupic

Jak působí tato mírná zima na zvířata? Především se jim snadněji přežívá, nemají takové nároky na potravu. Když je hezky a svítí sluníčko, ptáci začínají zpívat, přichází do hnízdící nálady. Už jsem slyšel kosy, sýkory. Tato nálada obvykle rychle pomine s příchodem chladnějších dnů. Díky globálním změnám klimatu se v průměru stále otepluje, ptáci se posunují směrem k severu a do vyšších nadmořských výšek, přestávají pravidelně migrovat. To v sobě skrývá hrozbu porušení potravních vazeb, protože hmyz a ptáci reagují jiným tempem posunu. A řada ptáků navíc hnízdí i v zimě. Sovy kalous a puštík, křivky, holubi ve městech. U savců mohou mít trochu problémy ježci či netopýři. Pokud si našli k zimování místa, kde není stálá nízká teplota, mohou se probudit. Jsou to hmyzožravci, potravu najdou těžko.

Petr Kolomazník, záchranná stanice v Praze-Cholupicích

Současnou zimu by si leckdo spletl s podzimem, někdy i s chladnějším jarem. Sníh o stávající zimě v Praze zatím napadl jen jednou – loni 7. prosince. Záhy roztál. Ani Vánoce nebyly bílé. Člověk si zvykne, ale co volně žijící zvířata, kterých se i v hlavním městě – v lesoparcích či třeba na Petříně – pohybuje habaděj?

Podle Milana Kauckého z organizace SOS Zvířata v nouzi na tom mohou být špatně ježci. „Mohou se probrat z hybernace a začít být aktivní. Jsou to hmyzožravci a v této době dostatek potravy nejspíš neseženou,“ podotýká.

Hranicí pro jejich přežití je podzim, kdy se ukládají ke spánku. „Pokud by lidé našli pobíhajícího malého ježečka, je potřeba, aby jej dopravili do záchranné stanice pro ježky. Jedna výborná a mimo jiné i specializovaná je u Dáši Šimkové v Jinonicích, v ulici Stodůlecká,“ říká.

Sucho zvládají, mokro ne

V žádném případě se lidé nemají pokoušet zachránit ježečka sami doma. Sice na to podle jeho slov mají leckteré weby uveřejněný „návod“, ten ale bývá scestný. Podle ochránkyně zvířat Renaty Vikartové nejsou ježci zatím v Praze příliš vidět. Savci se podle ní nechají oplodnit a porodí až na jaře – většina zvířat se totiž řídí spíš délkou denního světla než teplem.

„Pokud je sucho, zvířata to zvládají dobře. Nejhorší je, když do tohoto počasí začne pršet. To je pro všechna zvířata nejhorší. Mohou zemřít. Když se ježek probudí, zmokne a pak prochladne, je to pro něj konečná,“ dodává Vikartová.

Podle Daniela Škvařila ze Střediska ekologické výchovy Hlavního města Prahy Toulcův dvůr je pro zvířata, která mají během zimy přespat – právě například ježci nebo netopýři – teplejší zima nepřirozená. „Neodpočinou si a zbytečně je to vysiluje. Pokud ale mají potravu, přežijí,“ říká.

Zvířat v parku se raději nedotýkejte

U volně žijících zvířat, která ztratí plachost, existuje podle Kauckého nebezpečí infekce, která je přenosná i na lidi. „V parcích v Praze ale mohou být některá volně žijící zvířata navyklá na krmení, a proto poměrně krotká. Třeba veverky nebo někteří ptáci. Přímo se jich dotýkat ale i tak nedoporučuji, člověk nikdy neví,“ říká.

Výjimečně by se podle něj mohla v tomto období objevit například mláďata zajíců. Lidé by se k nim neměli přibližovat. „Pokud by se jich dotkli, mohou je odsoudit k smrti, protože matka, která se k nim pravidelně vrací a kojí je, by je pak kvůli zanechanému lidskému pachu opustila,“ upozorňuje.

Kupříkladu mláďátka srnek se podle něj objeví až později, ani k těm se ale – ze stejného důvodu – nemá nikdo přibližovat.„Mockrát jsem v lese hnal matinku s dětmi, která si chtěla odložené srnče pohladit,“ říká. Podle Škvařila zajícům, srnkám, veverkám a dalším volně žijícím zvířatům, která v zimě běžně shánějí potravu, současné počasí částečně vyhovuje. „Se sháněním potravy není problém,“ doplňuje.

Někteří ptáci neodlétli, jiní zpívají

ptaci-toulcuv-dvur-nahled Co se týče ptáků, některé stěhovavé druhy ptactva vůbec neodlétly do teplejších krajin. Teplé počasí totiž mate celou přírodu. „Leckteré kytky kvetou. Dokonce pučí i stromy. U nich je pak největší nebezpečí, pokud by náhle prudce klesla teplota a uhodily silné mrazy,“ říká Kaucký.

„Pravidelně dávám ptákům, a jelikož mají asi dostatek potravy, na krmítkách to zůstává,“ všimla si Vikartová. „Ptáci mohou klidně zahnízdit, pokud hnízdo zmrzne, na jaře zahnízdí znova. Vidím například holuby, že mají tendenci hnízdit,“ říká.

Ptákům, pokud mají potravu, podle Škvařila teplá zima úplně nevadí. „Jsou aktivní, někteří ani neodlétli. Lze pozorovat třeba červenky nebo rehky domácí. Ale je tu ale. Teplé počasí provokuje některé ptáky ke zpěvu – lze poslouchat třeba kosy. Není to sice plný jarní zpěv, ale ozývají se a mohou i zahnízdit. A pokud teplo vydrží, tak i vyvést mláďata. Jenomže z těchto vrhů mláďata nikdy nevydrží,“ říká.

Lidé podle jeho slov mohou sypat do krmítek energeticky hodnotnou potravu – slunečnicová semínka, luj, ořechy. Ale jen tolik, aby to ptáci stihli sezobat. Nikdy se ale do krmítek nesmí dávat například zbytky jídla a slané.

Žáby, hadi a včely jsou v pohodě

Špatné je to podle Vikartové u rostlin. „Ty mohou zmrznout, což se může projevit na úrodě,“ říká. Problém vidí v údržbě křovin v městských částech. „Pořád se řeže a v zimě se pak ptáci nemají kam schovat. Navíc zmizí i poslední šance na nějaké bobule. Nechápu, proč se to nemůže řezat po částech,“ diví se.

Zalezlé jsou podle jejích slov žáby. „Ty potřebují teplou vodu nebo teplý déšť. Půda se ale zase tolik neprohřeje. U plazů je to stejné. To teplo zase není tak velké a rána jsou chladná,“ říká. Jiné to ale může být u exotických zvířat v ZOO. „Medvědům se nechce spát,“ dodává.

vcely-toulcuv-dvur-nahled A jak nyní žijí zvířata chovaná na Toulcově dvoře? „Slepice se rozhodly bojkotovat zimu a snesly vejce, což normálně v tuto dobu nedělají. Králíci mají zvýšené pářící tendence. U skotu zatím nedošlo kvůli teplu k zimnímu osrstění do běžné míry,“ říká Škvařil.

„Pro včely je teplo naopak dobré, protože je nenutí spotřebovávat tolik zásob medu, které na zimu mají – čím větší zima, tím více ho spotřebují. Zároveň mohou vyletět z úlu a vyprázdnit se, díky čemuž se u nich sníží hrozba onemocnění z dlouhodobého zadržování potravy v trávicí soustavě,“ dodává.


Autor: Anna Skálová

Praha 10: Živnostenský odbor pouze na objednání

25. března 2024 ve 12:28

Počínaje dnem 4. dubna budou čtvrtky určeny pouze pro objednané klienty odboru. S konkrétním referentem se lze domluvit telefonicky či e-mailem nebo se objednat elektronicky.

Další články
Nahoru