Dnes Neděle - oblacno -2°C
Zítra Pondělí - snih 0°C
Neděle 17. 1. 2021
Svátek má Drahoslav
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Blanka Kovaříková se v Retro příbězích zajímá také o pražská místa, třeba oživuje vzpomínky na Podskalí
Původní podskalská celnice dodnes stojí na Výtoni. Foto: VitVit / Wikimedia Commons

Blanka Kovaříková se v Retro příbězích zajímá také o pražská místa, třeba oživuje vzpomínky na Podskalí

Autorka Blanka Kovaříková sbírá po léta nejen příběhy slavných osobností, ale také míst, předmětů a jevů, které neodmyslitelně patří k naší minulosti. V nové knize Retro příběhy se zajímá o legendární hotely, restaurace, varieté a tančírny, zaniklé plovárny, manekýny padesátých a šedesátých let.

Ptá se pamětníků, sběratelů a nadšenců na to, jak se dřív lyžovalo, jak se jezdilo na chmel, jak se trávila dovolená, jak se nakupovalo, co to byl Dětský dům, Liberecké výstavní trhy, kde byla vyhlášená lahůdkářství či uzenářství, jak se bydlelo na svobodárnách, v Ženských domovech i v panelácích, jak se létalo s ČSA i jak se jezdilo trabantem a velorexem, jak se otužovalo na Vltavě či topilo v kamnech…

Ukázka z knihy:

KDYBY ZAŠLO PODSKALÍ, ČECHOVÉ BY PLAKALI

„Kdysi tu žili voraři. Když jejich domky nahradilo honosné nábřeží s vysokými činžáky, nastěhovali se sem umělci a intelektuálové. Podskalí je dávno jiné, jen řeka zůstala a někteří mají to štěstí, že jim protéká pod okny i dnes. V Podskalí jsem mívala kamarády a jako dávno dospělá jsem zjistila, že v době, kdy jsem k nim chodila na návštěvy, tu bydlel i král Miroslav z Pyšné princezny, herec Vladimír Ráž.

Historii Podskalí dnes připomínají názvy ulic: Podskalská, v níž stávaly domy jen při východní straně, zatímco na straně k řece bylo pobřeží s dřevařskými ohradami. V Podskalí se totiž až do konce 19. století vykupovalo dříví, dopravované sem voraři po Vltavě. Proto se jedna z uliček dodnes jmenuje Dřevná, jiná Plavecká či Na Poříčním právu. Podskaláky živila voda – žili tu rybáři, voraři, pískaři i ledaři.

A když náhodou některého z nich řeka pohřbila, byl tu zase spolek Vltavan, který se postaral o vdovu a děti. Plavci měli svá privilegia, právo i vlastní soud. A také své slavné. Nejvíc hrdí byli na Františka Dittricha (1801–1875), bývalého voraře, který se stal pražským primátorem. Ale měli i své písničky – mnohem dřív, než jim tu nejslavnější věnoval Karel Hašler. Kdyby zašlo Podskalí, Čechové by plakali, zpívá se v ní.

Území pravověrných Podskaláků, jehož existence se datuje už koncem 12. století, začínalo v místech Vyšehradské skály a vedlo dál po proudu řeky. Jižní hranici vymezoval potok Botič, dnes železniční trať, východní byla někde v trase ulice Na Slupi a Vyšehradské třídy (končila Morání). Na severu sahalo Podskalí až ke Zderazi a Vojtěšské čtvrti. Jiráskův most a Mánes byl ještě podskalský. Západní hranicí byla samozřejmě řeka. K domácí půdě se počítala i Císařská louka, kam se dalo dostat přes Železniční most a pak přívozem, který dlouhá léta provozoval starý mořský vlk Karel Vostrovský, o němž jsme si už vyprávěli.

Budete-li chtít hledat pozůstatky původního Podskalí, najdete je na Výtoni v domku bývalé celnice, která stojí hluboko pod úrovní nábřeží a dnes slouží jako muzeum. Kde se vlastně vzal název Výtoň? Z vorů připlavených po Vltavě se vytínal určitý počet klád jako clo. Není ale jediným domem, který se nachází v původní úrovni terénu – tři další najdete o pár kroků dál na začátku ulice Na Výtoni. Působí jak z jiného světa a člověk si tu docela dobře dokáže představit jejich někdejší obyvatele. Dalším je pak kostel Nejsvětější trojice. I bezvěrec se u něj zastaví – okouzlí ho totiž okrasné dřeviny farské zahrádky, jinak malého pozůstatku někdejšího hřbitůvku bývalých plavců, mezi nimiž vynikají dva fíkovníky. Jako by chtěla alespoň něčím konkurovat Botanické zahradě plné exotických rostlin, která se nachází nedaleko odtud. Kostel si prosadili Podskaláci a o chudobě stavebníků svědčí, že valená klenba lodi je sroubená z prken a trámů a jenom omítkou nahozená.

Až do šedesátých let minulého století mělo Podskalí svého posledního Podskaláka. Vždy od jara do podzimu ho mohli vidět chodci, kteří šli po chodníku směrem k Železničnímu mostu. Antonín Kubát, nejstarší žijící vorař a člen Vltavanu, seděl na lavičce a na zábradlí visely jeho síťovky na nákup i rybářské sítě, které vyráběl a opravoval. Sousedé se tu zastavovali na kus řeči, pro děti to zase byla zajímavá podívaná na prastaré řemeslo. Kubát se prý dožil úctyhodné devadesátky…"

kovarikova-blanka Blanka Kovaříková (*1961) se zabývá osudy českých hereckých legend, historií policie za první republiky a mapuje také zajímavé domy, spojené s osudy uměleckých osobností. Dosud vydala čtrnáct knih (Herecké romance, Herecké balady, Jak se dědí sláva, Rada Vacátko a jeho hříšní lidé, Lexikon slavných českých dynastií, Po stopách krále Miroslava, Zločin a vášně za rady Vacátka, Kuchařka plná vzpomínek, Největší tajemství Oldřicha Nového, Příběhy domů slavných, Nové příběhy domů slavných, Příběhy domů slavných i zapomenutých, Lásky za oponou, Herecké balady a romance), přičemž většina z nich vyšla v Nakladatelství Brána a mnohé se dočkaly i více vydání. V roce 2013 získala Cenu Egona Ervína Kische, v roce 2018 Zvláštní prémii Miroslava Ivanova. Je spoluautorkou televizního dokumentu Kriminální policie aneb Na jménech nezáleží, 13. komnaty Consuely Morávkové, dokumentů o Slávce Budínové a o Vladimíru Rážovi z cyklu Příběhy slavných. Více informací o autorce naleznete na www.bkovarikova.cz

Blanka Kovaříková: Retro příběhy, vydává nakladatelství Brána, 312 stran, doporučená cena 349 korun


Divadlo v Dlouhé: O nepotřebných věcech a lidech

15. ledna 2021 v 11:57

Divadlo v Dlouhé připravilo sérii nedělního pohádkového čtení. V 15 hodin vám některý z herců či hereček přečte jednu pohádku z knihy Arnošta Goldflama O nepotřebných věcech a lidech.

Anders de la Motte: Jarní oběť

11. ledna 2021 v 11:01

Nový psychothriller z pera Anderse de la Motte, stálice na nebi hvězdných švédských autorů. Valpružina noc, rok 1986. Magické oslavy nástupu jara v lesích kolem zámku Bokelund v jižním cípu Švédska vydaly svou oběť – šestnáctiletou Elitu Svartovou, zabitou rituálním způsobem. Zbytek dívčiny rodiny...

Národní technické muzeum připomene osobnost Vladimíra Mandla, zakladatele kosmického práva

8. ledna 2021 v 18:34

Dnes, 8. ledna 2021, si v souvislosti s 80. výročím jeho úmrtí připomínáme osobnost docenta práv Vladimíra Mandla, jenž je světové veřejnosti znám jako zakladatel kosmického práva a který byl vlastníkem československého patentu z roku 1935 na „vysokostoupající raketu“. Národní technické muzeum...

Gardnerová Lisa: Hledej mě

6. ledna 2021 v 11:22

Dům pětičlenné rodiny je momentálně místem činu: čtyři z nich jsou brutálně zavražděni, zbývající – šestnáctiletá dívka – zmizela. Měla štěstí a podařilo se jí uniknout? Nebo je její zmizení důkazem něčeho děsivého?

Osobnosti Prahy 2 a výročí v lednu 2021

5. ledna 2021 v 10:17

Jiří Dienstbier, Jaroslav Seifert, Jiří Cieslar, Jan Palach, Milan „Mejla“ Hlavsa a mnozí další. Osobnosti Prahy 2, které v měsíci lednu mají výročí.

Online: Novoroční koncert z radnice

30. prosince 2020 ve 12:59

Praha 4 zve k poslechu Novoročního koncertu z Nuselské radnice.

Kulturní centrum Průhon hostí rekordní počet umělců

29. prosince 2020 v 07:26

Celkem 28 umělců ze spolku Jednota umělců výtvarných vystavuje 123 uměleckých děl v Kulturním centru Průhon na Praze 17. Tolik umělců a uměleckých děl najednou zatím galerie v pražských Řepích nehostila. Výstava JUV je netradiční nejen velkým zastoupením výtvarníků, ale i možností virtuální...

Národní muzeum zůstane částečně otevřeno

18. prosince 2020 v 05:17

Mezinárodní výstava o době starověkého Egypta Sluneční králové bude za přísných hygienických podmínek i nadále přístupná pro návštěvníky muzea. Dohodl se na tom ministr kultury Lubomír Zaorálek s Hlavní hygieničkou ČR Jarmilou Rážovou. 

Další články
Nahoru