Biotopové koupaliště Lhotka musí být dopouštěno z vodovodu, vrtům násobně klesla vydatnost

Koupaliště Lhotka fungovalo do roku 2011. V té době ho už šest let vlastnila slovenská společnost, která areál koupila ve veřejné obchodní soutěži za 30 milionů korun. Plánovala zde realizovat developerský projekt, což bylo v rozporu s územním plánem. Praha 4 se nakonec s vlastníkem domluvila a v roce 2014 od něj bývalé koupaliště koupila za 58 milionů korun.

Radnice plánovala koupaliště rychle obnovit a otevřít již v roce 2015, podařilo se to až loni. I když před uzavřením bylo zásobováno vodou z veřejné sítě, padlo rozhodnutí, že po rekonstrukci bude fungovat jako biotop. Proto byly vyvrtány dva zhruba třicetimetrové vrty z celkovou vydatností 0,6 litru za sekundu. Díky železité a studené podzemní vodě, což jsou parametry přispívající k udržení dobré kvality vody, lze koupaliště považovat za jedno z nejčistších v Praze, při pravidelných rozborech i v těch největších vedrech zde s kvalitou vody není problém.

Voda se v lhoteckém biotopu čistí biologicky s pomocí vodních rostlin a užitečných bakterií v regeneračních nádržích, kam je v plavecké části přečerpávána, a které simuluje čištění vody v přírodě. „Biotopové čištění vody je vhodné i pro alergiky a lidi s citlivou pokožkou, kteří by jinak byli vystaveni chemicky upravené vodě,“ uvádí lhotecké koupaliště na svém webu.

Problém však nastal z jiného a nečekaného důvodu. Vrty mají po roce provozu vydatnost jen zhruba 0,15 litru za sekundu, což je čtyřikrát méně, než na počátku. Voda se do lhoteckého koupaliště proto musí dopouštět, přičemž množství vody dopouštěné z veřejné sítě převyšuje množství vody z vrtů. Upravená voda je přitom přibližně dvacetkrát dražší, než ta čerpaná z vrtů.

Posudek ukáže, kde je problém

„Příčin poklesu vydatnosti může být několik, do konce letošního léta budeme mít hydrologické a hydrogeologické posouzení, ze kterého se pozná, kde je příčina problému. Dosavadní zjednodušené posouzení, které jsme si už nechali udělat, naznačuje několik možných příčin poklesu vydatnosti vrtů,“ sdělil serveru Pražský patriot radní Prahy 4 pro životní prostředí Tomáš Hrdinka (ANO).

Jedním z možných vysvětlení problémů s nedostatkem podzemní vody jsou nevhodné geologické podmínky, kdy krystalické horniny v podloží lhotecké pláně nedokáží akumulovat větší objemy vody. Je také možné, že vrty po otevření odčerpaly statické zásoby vody z puklin a zlomů, do kterých už voda následně nepřitekla. Další příčinou může být zanášení stěn vrtů vysráženými minerály, zdejší voda je totiž díky podloží silně železitá. Tím, že sráží fosfor železo ve vodě sice brání rozvoji nežádoucích sinic, ale vrtům to může činit problémy.

Speciální kamery odhalí, jestli rezavé povlaky brání pronikání vody do vrtu. Za poklesem vydatnosti mohou být také extrémní klimatické podmínky, protože poslední roky vlivem nedostatku srážek, vysokých teplot a výparu hladina podzemních vod klesá, bude nutné provést hydrologickou rebilanci celého koupaliště. Nebo jde o celou kombinaci těchto faktorů.

Je také možné, že posudek ukáže, že došlo k nedokonalému vystrojení vrtů, v tom případě nelze vyloučit ani reklamaci prací. „Ale to nepředpokládám, co mám informace, tak práce byly odevzdány v dohodnutém rozsahu a nikdo předchozího vedené radnice je nerozporoval. Navíc se bilanční propočty na očekávanou vydatnost vrtů dělaly v době, kdy nebyly tak extrémní roky, co se počasí týče,“ pokračuje radní Hrdinka.

„Na základě výsledků aktuálně zadaného posudku se rozhodneme, jaké řešení bude nejvhodnější,“ sdělil radní, který své studium i pracovní kariéru věnoval vodě a který do nástupu do funkce uvolněného radního čtvrté městské části pracoval ve Vodohospodářském institutu T. G. Masaryka v Podbabě.

Možností řešení je několik

Jaká jsou možná řešení? Nabízí se vybudování dalšího vrtu v lépe situovaném místě, revitalizace těch stávajících i vyhloubení kopané studny, která by čerpala vodu jen z hloubky pár metrů. To má své výhody i nevýhody. Například po vydatnějších deštích by vydatnost studny mohla být i několik litrů za sekundu, což by bohatě stačilo na zásobování areálu, ale zároveň by zde oproti vodě z hlubokých vrtů mohla hrozit kontaminace bakteriálním znečištěním. 

„Územím areálu prochází několik kanalizací, které odvádí srážkovou a částečně i odpadní vodu z okolní zástavby. Jsou už staršího data a z kanalizace může docházet k únikům vody do okolí. Kontaminace vody v mělké studni využité pro napájení koupaliště by tak nebyla na rozdíl od hlubinné vody vyloučena. Muselo by proto docházet k preventivní UV hygienizaci této vody, aby se usmrtily možné nežádoucí bakterie, což by samozřejmě navýšilo náklady.

„Varianty řešení, které vyjdou z posudku, zvážíme ze všech hledisek, včetně toho ekonomického, případně je racionálně zkombinujeme,“ sdělil Tomáš Hrdinka, podle kterého by vše mělo být rozhodnuto a zrealizováno tak, aby příští sezónu plnilo koupaliště opět stoprocentní funkci biotopu včetně napouštění přírodní vodou, jak bylo od počátku zamýšleno. Dopuštění pitnou vodou nepovažuje za eticky správné, i když nyní to je jediné možné řešení, aby oblíbené koupaliště, které denně navštíví velké množství lidí, mohlo fungovat a samočistící funkce biotopu byla zajištěna.

Jaký bude další rozvoj areálu koupaliště?

Kromě problémů s vodou bude v následujících měsících řešen i další rozvoj koupaliště. Komunální politici v Praze 4 nejsou zatím zcela jednotní v tom, jaké další funkce by měl areál plnit. Jedni se přiklání ke klidnějšímu a přírodnějšímu charakteru, druzí prosazují vznik většího počtu sportovišť, jako jsou beachvolejbalové kurty i jiná sportoviště, takže funkce areálu by zde byla do značné míry i sportovní.

„Já se přikláním spíše k tomu, aby areál byl skutečně oázou klidu s omezenou nabídkou sportovišť. Než hlučné kolektivní míčové sporty bych zde raději viděl třeba hřiště na pétangue, venkovní cvičební prvky či dětské brouzdaliště. A v zimě by tu mohla fungovat jednoduchá finská sauna. Ale čeká nás k tomu ještě debata, i zde bychom chtěli mít jasno do konce roku,“ doplnil radní Prahy 4 Tomáš Hrdinka.