Bezpečnost u škol v centru pozornosti. Moje vize nula se zaměří na dvě riziková místa
22. února 2026 21:09
Přidejte si nás na domovskou Každý den vyrážejí děti v Libereckém kraji do školy a zpět domů místy, kde se jen pár kroků od školních dveří potkává jejich svět s rychle projíždějícími auty. Právě okolí škol patří k nejcitlivějším místům na silnicích a zároveň k těm, kde i drobná změna může výrazně zvýšit bezpečnost. I proto se letošní aktivity v kraji zaměřují právě na lokality, kde se děti pohybují denně a kde rodiče dlouhodobě pociťují obavy o jejich bezpečí.
Pozornost odborníků z projektu Moje vize nula a Týmu silniční bezpečnosti se nyní soustředí na dvě konkrétní místa v Libereckém kraji. Jedním z nich je obec Malá Skála, kde stojí komunitní základní a mateřská škola s přibližně 80 dětmi. „Škola se nachází v těsné blízkosti silnice třetí třídy, konkrétně v přímém přehledném úseku, který řidiče přirozeně svádí k vyšší rychlosti,“ popisuje místo Jan Čáp, koordinátor lokalit projektu Moje vize nula, a dodává: „Pro rodiče je znepokojivé, že v okolí školy chybí chodníky, přechody pro chodce i další stavební úpravy, které by zpomalily dopravu.“ Impuls ke změně vzešel právě od rodičů a vedení školy.
Druhou sledovanou lokalitou je Základní škola Masarykova v Raisově ulici v Tanvaldu. I tady se děti každý den pohybují v bezprostřední blízkosti silnice. Škola leží u komunikace, která je také rovná, přímá a navíc v prudkém klesání, což opět vytváří prostředí svádějící k rychlejší jízdě. V okolí školy chybí chodník a děti tak při příchodu i odchodu ze školy vstupují přímo do vozovky. Absence přechodů pro chodce i samotný charakter komunikace zvyšují riziko nebezpečných situací, které jsou pro rodiče i pedagogy dlouhodobě zdrojem obav. Podrobné zmapování rizik, jejich analýzu a hledání řešení inicioval starosta města na základě podnětů pedagogů.
„V obou případech se nyní práce soustředí na dopravní měření a následnou analýzu bezpečnostních rizik. Ta má ukázat, kde a proč dochází k nebezpečným situacím a co je potřeba změnit, aby se děti v okolí škol mohly pohybovat bezpečněji,“ upřesňuje Ondřej Rechner z Platformy VIZE 0, která stojí za projektem Moje vize nula. „Analýzu zpracuje specializovaný tým a její závěry poslouží jako podklad pro další kroky s cílem nejprve navrhnout jednoduchá a rychle realizovatelná opatření. Jedná se například o doplnění svislého a vodorovného dopravního značení,“ doplňuje ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák. Pokud se ale ukáže, že samotné značení nestačí, otevře se prostor pro rozsáhlejší úpravy – výstavbu chodníků, změny uspořádání komunikace nebo další prvky zklidnění dopravy.
Za těmito aktivitami stojí společně Liberecký kraj, projekt Moje vize nula a Tým silniční bezpečnosti, kteří v úzké spolupráci s obcemi a školami hledají cestu k bezpečnějšímu prostředí pro děti i jejich rodiče. Financování samotných analýz zajišťuje kraj. „Celá iniciativa stojí na spolupráci a partnerství, které se přirozeně přizpůsobuje konkrétním místům a jejich potřebám. Za změnami tak nestojí jedna instituce, ale společné úsilí,“ dodává náměstek hejtmana pro dopravu Daniel David.
Letošní aktivity v Libereckém kraji zároveň navazují na konkrétní kroky z minulého roku. Jedním z příkladů je obec Hamr na Jezeře, kde už loni proběhla dopravní analýza zaměřená na rychlost projíždějících vozidel. Výsledky ukázaly, že více než 40 % řidičů zde překračuje povolenou rychlost a přibližně 11,5 % z nich jede dokonce o více než 11 km/h rychleji, než je dovoleno. Právě tato data se stala impulzem pro další kroky.
„Obec nyní připravuje projekty chodníků a přechodů pro chodce ve dvou částech obce a plánuje podat žádost o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Zároveň se daří posouvat i další projekty v regionu, například žádosti o podporu na výstavbu chodníků a smíšených stezek v dalších obcích,“ doplňuje koordinátor lokalit projektu Moje vize nula Jan Čáp. Jejich další vývoj bude záviset mimo jiné na tom, jaký objem prostředků stát v letošním roce do fondu dopravní infrastruktury uvolní.
„Aktivity letošního roku v Libereckém kraji jsou sice teprve na začátku, ale zapadají do dlouhodobé snahy systematicky vyhledávat riziková místa, pracovat s reálnými daty a postupně je měnit v bezpečnější prostor pro všechny účastníky silničního provozu. Zvláštní pozornost přitom patří dětem, protože cesta do školy by měla být samozřejmostí, ne zdrojem obav rodičů ani každodenním rizikem pro ty nejmenší,“ uzavírá ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.
