Běžně nepřístupný hřbitov na Smíchově zve na komentované prohlídky a naučnou stezku

Letošní ročník slavností je věnován poslednímu vládnoucímu pasovskému biskupovi a majiteli košířské usedlosti Cibulka Leopoldu Thun-Hohensteinovi. S jeho životními osudy a historií jeho monumentálního náhrobku návštěvníky seznámí odborní průvodci v rámci komentovaných prohlídek hřbitova.

Nově je připravena i naučná stezka, která představí 40 nejvýznamnějších osobností. Vstup je zdarma. Po hudebnících Mozartovy generace, významných osobnostech duchovního světa a heraldických památkách bude návštěvníkům letošních Májových slavností zdarma rozdávána brožura o náhrobku biskupa Thun-Hohensteina, který náleží k největším litinovým dílům svého druhu v Evropě.

Místo, kde se nyní nachází Malostranský hřbitov, bylo původně vinicí vybranou v roce 1680 jen k pohřbívání obětí morových epidemií. Za vlády Josefa II. byla rušena pohřebiště uvnitř městských hradeb, a tak bylo místo bývalého smíchovského morového hřbitova v roce 1784 oficiálně ustanoveno za místo posledního odpočinku obyvatel Malé Strany, Hradčan a Smíchova.

Po téměř sto letech přestal vyhovovat podmínkám rozrůstajícího se města a je proto v roce 1884 zrušen. V roce 1958 byl hřbitov i s kostelem Nejsvětější Trojice prohlášen kulturní památkou.

S myšlenkou květnových setkávání k uctění památky obětí napoleonských válek přišel v roce 1807 malíř a spisovatel Václav František Veleba (1776–1856). Charakter slavností se postupem času měnil ze spíše církevních svátků na světské-měšťanské.

Oslavy se staly tradičním pražským svátkem jarní přírody a vzkříšení. V roce 1836 se Maifest začal slavit i na Olšanských hřbitovech, později se rozšířil na téměř všechna pražská pohřebiště.

Hlavními pořadateli Májových slavností jsou Sdružení pro záchranu Malostranského hřbitova a Správa pražských hřbitovů. Malostranský hřbitov je přímo u tramvajové zastávky Bertramka.