Benešová dostala v kauze Bečvářova statku opět podmíněný trest
1. února 2023 13:57
Přidejte si nás na domovskou Případem Benešové se odvolací senát zabýval již poněkolikáté. Naposledy ji uznal vinnou z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Výrazně při tom zmírnil rozsudek, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení.
Nově uložil jen podmínku. Podle předsedy odvolacího senátu Jiřího Lněničky se neprokázalo, že by se bývalá úřednice obohatila a že by jednala úmyslně. Nejvyšší soud (NS) ohledně úmyslu Benešové zaujal opačný názor.
Nyní byl tak odvolací soud vázán postojem NS, který podle Lněničky souhlasil s kvalifikací prvoinstančního soudu. „Nehodlám s tím nijak dále polemizovat," prohlásil předseda senátu. Ženě však opět výrazně zmírnil trest. Argumentoval zejména tím, že od spáchání trestné činnosti uplynulo již více než deset let.
„Obžalovaná předtím i potom vedla řádný život," uvedl. Ženě však soud navíc zakázal pět let působit ve státní správě a samosprávě na rozhodovacích pozicích.
Benešová také podle Lněničky nastoupila do úřadu až v době, kdy trestná činnost pokračovala. Zároveň byla vystavena silnému tlaku a několika zavádějícím pokynům od nadřízených.
„Jsou proto podmínky pro uložení trestu výchovného, byť ta škoda je poměrně značná," uzavřel soudce. Oproti minulému verdiktu však prodloužil zkušební dobu podmíněného trestu ze tří na pět let.
Horák měl jít na sedm let do vězení. Vrchní soud mu ale verdikt opakovaně zmírnil, naposledy na tři roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem. Další bývalý úředník Petr Chmelík si vyslechl za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest. Je to zatím jediný verdikt v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.
Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově.
Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
