Barrandov nezapomenutelní - Martin Frič
1. července 2023 14:37
Přidejte si nás na domovskou 
Zkušený barrandovský historik Pavel Jiras představuje velikána českého filmu, režiséra Martina Friče (1902 – 1968). Kniha plná unikátních a do velké míry doposud nepublikovaných fotografií z rodinného archivu představuje osobnost „Maca“ Friče zejména v těžším a méně známém období jeho kariéry po roce 1945.
V době kulturního marasmu plné ústupků přesto vznikla působivá díla, která se i přes jistou míru tendenčnosti liší od filmů jeho konkurentů, mimo jiné vždy velkolepým hereckým obsazením. V textu rezonují také vzpomínky na hvězdnou éru první republiky či na dávná přátelství.
Zásadní linií knihy je i režisérův osobní život, zejména vztah k milované ženě podbarvený romantickou nostalgií vzpomínek na dávné časy mladistvého okouzlení.
Martin Frič byl prostě poctivý umělec a dokázal i v horších časech najít světlé body a naplnit je lidskostí, a ne frázemi.
Ukázka z knihy:
Mnozí se dohadují, byla to šatna, či kancelář? Ne. Byla to místnost muže, kam si nikdo bez jeho přítomnosti nedovolil vstoupit. Ani uklízečka. Podobnou výsadu neměl nikdo, ani stranické šajby. Byl to projev úcty vedení Filmového studia Barrandov k nestorovi, průkopníkovi české kinematografie. Když jste vešli, dýchl na vás neúprosný, krutý čas ve formě zažloutlých plakátů a fotografií nasáklých cigaretovým kouřem. Hromádky, sloupky různých knih a časopisů tvořily kolem stěn zvláštní nepořádný pořádek. Pojednou jste si uvědomili, že v místnosti je napěchován neviditelný život muže, kterého vychovali a ovlivňovali chlapíci stejně oddaní desáté Múze, jako byli Josef Rovenský či Karel Lamač. Sem vstoupil hned po válce v roce 1946 a spřádal svoje příběhové sny a plnil nařízené povinnosti, neboť po válce musel pod tlakem odolávat, ale i natáčet filmy, které by v jiné konstelaci hvězd vůbec nikdy jako režisér nepřijal. Tady vyznamenal Miloše Formana nenařízenou důvěrou a zadal mu první scénář podle námětu manželky svého přítele Oldřicha Nového – Nechte to na mně. Sem vstupovali jako do svatyně herci a autoři, aby vyslechli rozvážné, praktické rady muže, pro kterého žádný scénář, pokud jej přijal, nebyl ztracený. Vždycky si uvědomoval, že na jeho rozhodnutích záleží osud svěřeného díla, ale i existence mnoha lidí z filmových štábů. Bohému vnímal jako inspiraci, ale sám žil skromně bez velkých gest a velkopanských moresů. Alkohol byl důležitou součástí jeho tvůrčího života. Do prostoru ateliéru však vstupoval pouze střízlivý a vždy pečlivě připravený na denní pracovní program. Důležitou součástí jeho práce byla improvizace a inspirace z nečekaného. Přijímal ji od každého a často i od lidí, kteří s uměním neměli mnoho společného. Stalo se, že si nevěděl rady s částečně natvrdlou herečkou. Poblíž stál „génius“ malíř kulis a pozadí Ferda Martinásek. Frič se na něj v určitém zoufalství obrátil: „Můžeš mi říct, Ferdo, co se s tímhle dá dělat?“ Martinásek bez váhání zabrumlal: „Vyserte se na to a nechte ji hrát, jak chce!“ Frič se neudržel a začal se nespoutaně smát tak, až padal ze své minižidličky umístěné pod kamerou. Atmosféra se uvolnila a vše se rozjelo za pět minut jako na drátkách.
Autorské slovo Pavla Jirase:
Moje zatím poslední kniha Barrandov nezapomenutelní – Martin Frič se zabývá především životem a událostmi kolem Martina Friče a jeho tvorbou v období tvrdého socialistického realismu. Do krušného času jsem se snažil vložit řadu vzpomínek na časy dávné a lepší, ale také jeho poctivou snahu vylepšit svěřená díla podléhající dobovému schématu, jednak úpravami scénářů, a především dobrým hereckým obsazením. Ne vždy se to podařilo, přesto se však všechna jeho díla z té doby opravdu liší od výtvorů většiny filmů nasnímaných jeho kolegy současníky, kteří jen plnili požadavky generálních demagogů. Byl prostě poctivý umělec a dokázal v marasmu času najít světlé body a naplnit je lidskostí a ne frázemi.
Značnou část knihy tvoří i filmy z časů jemného uvolňování demagogie kolem roku 1960, kdy Martin Frič zápasil s těžkými zdravotními problémy a léčil se z alkoholové závislosti. Tzn. chytal druhý dech a odbíhal i do bratrských filmařských oborů k dokumentaristice a inscenacím v Československé televizi.
Druhá část knihy je silnou protiváhou krušného času, neboť zachycuje jeho soukromý život a vztah k rodině, milované ženě a romantickou nostalgii vzpomínek na dávné časy mladistvého okouzlení.
Martin Frič (zvaný Mac), narozen 27. března 1902, zemřel 26.srpna 1968
Pavel Jiras (*1940) je absolventem střední Knihovnické a novinářské školy v Hodkovičkách. Od roku 1976 působil ve Filmových studiích Barrandov, je autorem řady významných filmových publikací (např. František Vláčil – Zápasy, Barrandov – Nešťastně šťastná generace 1945–1960, Barrandov a zahraniční film nebo Barrandov nezapomenutelní – Miloš Forman…) a několika sbírek poezie (naposledy v roce 2020 vydal knihu veršů Katedrály noci). V současnosti pracuje na dalších knihách – publikaci Jan Roth – Kouzelník filmového obrazu nebo románu Ohnivec.
Pavel Jiras: BARRANDOV NEZAPOMENUTELNÍ – Martin Frič, vydává nakladatelství Universum ve spolupráci s Barrandov Studiem, 400 stran, doporučená cena 1299 Kč
