Baletka Naďa Sobotková učila tanec i v devadesáti. Tykala si s králem Kambodže, přezdívali jí Singrovka,
14. července 2019 08:05
Přidejte si nás na domovskou Naďa Sobotková měla 74 let smlouvu v Národním divadle. Poté, co ve svých 42 letech skončila na jevišti, začala se věnovat se dětem v baletní přípravce. I ve svém pokročilém věku kroky nevysvětlovala jen teoreticky, ale předváděla je.
Do Národního se dostala v 16 letech, přesně v době, kdy začínala druhá světová válka. „Ani jsem válku tehdy nevnímala, protože Národní divadlo bylo tehdy pro mě splněný sen. Víte, já bývala jako malé dítě takové nedochůdče. Poslední ze tří sourozenců. Začala jsem pozdě chodit a moji rodiče ani nedoufali, že budu nějak pohybově nadaná. Dostala jsem se do školy k Jelizavetě Nikolské, což tehdy byla skvělá tanečnice i pedagožka,“ vyprávěla dříve serveru Pražský patriot Sobotková.
Jenže válka nakonec stejně do jejího osudu zasáhla. Herci i tanečníci byli totálně nasazeni a jeviště vystřídali prací v továrně. Sobotková se podílela na práci na krytech pro tanky. Naštěstí už tehdy chodila se známým dětským chirurgem Václavem Kafkou, který jí pomohl k lehčí práci.
Byl o jednadvacet let starší, ale imponoval jí. Začali spolu žít a ke konci války jedno z mála míst, které bylo bombardováno, byl právě jejich dům v Praze 2 na Moráni. Naštěstí to odnesly jen vědecké výzkumy doktora a veškerý majetek. Oba zůstali jen s tím, co měli na sobě.
Po válce střídala v Národním divadle jedna role druhou. Ze sborisky se stala sólistka. O tom, že ale byla skvělá tanečnice, není pochyb. „Přezdívali mi Singrovka – podle toho šicího stroje, protože jsem prý tak přesně a rychle tančila. Ovšem stály za tím dřina, dril a úmorné tréninky,“ vzpomínala baletka.
Ještě v padesátých letech spolu se dvěma kolegyněmi jako první vystudovaly pedagogiku baletu a brzy obnovily přípravku pro malé děti v Národním divadle. Ta se nakonec stala smyslem jejího života.
Mohla se pochlubit dětmi, které z ní vyšly a staly se hvězdami baletu – například Tereza Podařilová, Adéla Pollertová nebo Jiří Kylián. Ale jejím žákem byl i jeden král.
„Je to jediný král, kterému tykám. Dnešní kambodžský král Norodom Sihamoni totiž byl vyslán jako devítiletý do Československa. Pamatuji si, že do dotazníku psal – otec král, matka v domácnosti. Byl velice nadaný, balet mu šel dobře a dodnes je jeho propagátorem. Píšeme si, a když někdy přijede, hrozně rádi se vidíme,“ vzpomínala v roce 2013. Sihamoni i díky studiu v Praze hovoří plynně česky.
Její práce s dětmi byla nedocenitelná. „Před třiceti lety se hlásilo do přípravky tak osmdesát dětí a dvacet z nich se dalo vybrat. Dnes se hlásí méně a těch talentovaných je jen pár. Navíc i ti talentovaní jsou někdy líní pracovat, a tak se s nimi musejí rozloučit,“ konstatovala.
