dnes
Pondělí - zatazeno
4°C
zítra
Úterý - zatazeno
6°C
pozítří
Středa - polojasno
3°C
Balet jako alternativa fitness: zapomeňte na křehké šestileté holčičky s drdůlky, v Praze se učí tanec na špičkách dospělí
Adéla Pollertová (uprostřed) ve své baletní akademii. Foto: archiv

Balet jako alternativa fitness: zapomeňte na křehké šestileté holčičky s drdůlky, v Praze se učí tanec na špičkách dospělí

Vedle Bílé labutě v Praze Na Poříčí už nějakou dobu stojí dům projektovaný Evou Jiřičnou, nazvaný Černá labuť. Kromě divadla v něm od září najdete i Baletní Akademii Adély Pollertové. Pozoruhodné na této baletní škole je to, že je určena hlavně dospělým. Tady si zkoušejí demi-plié i padesátileté dámy! Adéla Pollertová je po skvělé kariéře v Hamburku a Národním divadle vyučuje tanci na špičkách.

Jak vlastně došlo k nápadu vyučovat balet pro dospělé?
Přiznám se, že to nebyla úplně náhoda. Před časem mě požádala jedna firma, jestli bych jim pro legraci na nějaký team building neudělala baletní výuku, že by si to chtěli vyzkoušet. Připravila jsem pro ně tři čtvrtě hodinu základů a oni si to hrozně užívali. Pak se nic nedělo, až mě oslovila jiná firma, abych ve fitness centru vedla baletní lekce pro dospělé. A tam se mi najednou klientela neuvěřitelně rozrostla. Čili k nápadu baletní akademie pro dospělé nebylo daleko.

O balet se zajímají ženy, které už ho v dětství dělaly?
Mám takové dvě skupiny žen. Jedny si plní sny, chtěly být baletkou, ale z nějakého důvodu jim to nevyšlo – nebyly z Prahy, neměly na to postavu nebo si to třeba rodiče nepřáli. Ta druhá skupina žen to bere jako alternativu fitness. Nebaví je aerobic nebo jiné sporty. Berou balet jako sofistikovaný sport, při kterém hraje klasická hudba. Nakonec zjistí, že baletní pohyby jsou prospěšné i v pokročilejším věku, ovšem když se dělají správně.

K čemu tedy může balet prospět tělu, dejme tomu i po třicítce, čtyřicítce…
Mám tu třeba klientku, která měla plastiku vazu a potřebovala posílit koleno. Tak jsme to zkusily s baletem a dnes už si na bolesti nestěžuje, podařilo se to zpevnit. Hodně žen taky přestaly bolet záda, protože si upevnily svalstvo, přestaly se hrbit. Držení těla musí mít baletka opravdu rovné.

Příběhy žen, které se k vám hlásí, musí být zajímavé…
Třeba přišla žena, které zemřel manžel a ona najednou přehodnotila celý život a protože kdysi toužila být baletkou, ačkoliv právě na to neměla postavu, rozhodla se, že to teď zkusí. Začala se baletu intenzivně věnovat a tím změnila i svůj život – teď má nového přítele a je spokojená.

baletka-otevreni-nahled

Slavnostního otevření akademi se zúčastnil Vlastimil Harapes. Foto: archiv

Jaký věk je limitní?
Myslím, že na věku nezáleží. Snad jen, kdyby přišla devadesátiletá babička, tak bych váhala. Větší roli než věk hraje fyzická kondice. Člověk by měl být v pohodě. Nemusí být sportovní nebo pohybově nadaný. Neměl by ale mít třeba větší problémy například se srdcem.

Musí uchazeč o hodiny baletu umět základy?
Vůbec ne, jedeme úplně od začátku, takže vysvětluju základy baletu. Jaké svaly zapnout, jaký postoj zaujmout.

A může se přihlásit i muž?
Pokud jde o muže, žádné zatím nemám přihlášené, ale musím přiznat, že mi to nechybí, protože na hodinách máme báječnou ženskou atmosféru. Spousta žen, když je mezi muži, řeší každou vrásku, každý špek, ale když jsou mezi sebou, užívají si samy sebe. Na druhé straně, muži mezi ženami se stávají lovci a to taky kazí atmosféru.

Mohou se ještě zájemci hlásit nebo máte plno?
Ještě pár míst máme, ale musím říct, že se kurzy naplnily nad očekávání dobře. Ještě jsou volné hodiny hlavně dopoledne. Máme i dětské kurzy, ve kterých budou vyučovat i moji studenti z HAMU.

Devět let v Hamburku, sólové role, to byla úžasná kariéra. Proč jste se vrátila domů, nebylo to předčasné?
V Hamburku se mi líbilo moc, ale život není jen kariéra a já tam strádala osobně, protože celá moje rodina, kterou velice miluju, je tady v Praze. Navštěvovali jsme se jednou za čtvrt roku, a to bylo málo. Navíc jsem si na „stará baletní kolena“ chtěla splnit sen, že vystuduju vysokou školu. Přihlásila jsem se na HAMU, obor taneční věda, což jsem úspěšně dokončila, a teď tam dokonce učím.

A baletní sny už nemáte?
Ještě dohrávám představení v Národním divadle, ale už jen málo. Přiznám se, že plný úvazek jsem musela vzdát kvůli baletní škole. Baletní sny jsem si splnila, myslím, vrchovatě!


Autor: Zuzana Pšenicová
Další články
Nahoru