Autorovi fontány a výdechu na náměstí Jiřího z Poděbrad se nelíbí, co Praha udělala s jeho díly
31. července 2026 14:42
Přidejte si nás na domovskou „Člověk, který byl pověřen pracemi na fontáně, to prostě otryskal a takzvaně opískoval, zničil tu cenou patinu fonátny. Je vidět, že to restauroval malíř, což je chyba, myšlení malíře a sochaře je diametrálně odlišné,“ uvedl Šedivý.
Rozčilují ho také malé vodotrysky, které se objevily po obvodu fontány. „Má to být oslava Jiřího z Poděbrad, teď z toho udělali Disneyland, ve kterém si hrají děti, tak to vůbec nemělo být. Ani se tam nehodí ten velký vodotrysk, voda má jen vyvěrat na poloviny,“ pokračoval. Vrcholem diletantství podle něj bylo odstranění jeho podpisu, který se tam následně po kritice znovu objevil, nicméně ne v původní podobě.
Šedivého mrzí, že během rekonstrukce byl odstraněn umělecky řešený výdech metra z roku 1981. Předloni dokonce zhruba dvacítka architektů, akademiků a umělců požadovala v otevřeném dopise zachování tohoto prvku. Šedivý k odstranění svého autorského výdechu metra souhlas nikdy nedal. Naopak, proti tomuto záměru ostře, opakovaně a písemně protestoval.
Magistrát podle tehdejší reakce náměstka primátora Petra Hlaváčka (STAN) vyhodnotil zachování výdechu jako nežádoucí. Jedním z argumentů bylo, že původní výdech spaloval okolní vegetaci.
I podle aktuálního vyjádření mluvčího Prahy 3 Petra Habáně pro Novinky.cz spočíval problém původního výdechu v tom, že znečištěný vzduch z metra proudil do stran a na zem, což poškozovalo okolní stromy a trávník.
Šedivý proto začal dělat návrhy úprav výdechu, aby mířil teplý vzduch vzhůru. Nebylo to nic platné, výdech byl odstraněn s argumentem, že úpravy nejsou technicky proveditelné. „A jak vyřešili zeleň v okolí? Že ji odstranili a prostor vydláždili,“ řekl ironicky Šedivý. Podle Habáně také z původního výdechu proudil vzduch do prostor farmářského tržiště.
Podle Jana Charváta, autora knihy Nádech výdech, která je věnována výdechům pražského metra, nový výdech na náměstí nápadně připomíná sousoší amerického architekta, pedagoga a konceptuálního umělce Johna Hejduka s názvem Dům matky a Dům syna. Tento památník věnovaný Janu Palachovi stojí na Alšově nábřeží v Praze 1.
„Možná není sice legálně postižitelným plagiátem v technickém smyslu, konstrukce a materiály jsou jiné, jsem ale přesvědčený, že se jedná o případ nevkusné formální apropriace. Kombinace minimalistického kubického soklu a koruny z hustého pole extrémně protáhlých jehlancových hrotů není univerzálním architektonickým prvkem jakým je třeba sloup nebo oblouk. Jde o zcela specifický, Heydukův autorský rukopis a převzetí této siluety znaky vizuálního pirátství vykazuje,“ uvedl Charvát na sociálních sítích.
Ke kritikům výsledku rekonstrukce náměstí Jířího z Poděbrad se od počátku řadí opoziční politik a lídr ODS Praha 3 v podzimních komunálních volbách Filip Nekola.„Šedivého fontána a výdech tvořily promyšlený autorský celek, který se postupně stal součástí kolektivní paměti tohoto místa. Nešetrnými zásahy došlo k narušení celistvosti díla i odkazu autora, který byl s tímto prostorem po desetiletí spojen,“ uvedl.
„Péče o kulturní dědictví nespočívá pouze v zachování hmotné podoby děl, ale také v uchování jejich příběhů, autorství a souvislostí. Nebál bych se říct, že ze strany hlavního města se tady jedná o snahu přebít cizí odkaz vlastním,“ dodal.
