Dnes Čtvrtek - jasno 7°C
Zítra Pátek - oblacno 6°C
Čtvrtek 28. 3. 2024
Svátek má Soňa
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Autor prvního pražského „mrakodrapu“ stojí za slavnými věžáky v Kladně. Umně se vyhnul diktátu režimu
Rozdělovské věžáky v Kladně. Foto: JP

Autor prvního pražského „mrakodrapu“ stojí za slavnými věžáky v Kladně. Umně se vyhnul diktátu režimu

Šest třináctipatrových kladenských věžových domů seřazených podél Vítězné ulice ční nad městem z daleké krajiny. Jsou tím nejcennějším, co středočeské město v oblasti architektury 20. století má.

Impozantní budovy se zaslouženě dostaly na řadu pohlednic Kladna i poštovní známku a jsou už 33 let kulturní památkou. Jejich architektura láká filmaře z celého světa. V domech je stropní vytápění, vlastní odpadový systém, terasy na sušení prádla, reprezentativní vstupní haly, unikátní domovní znamení i kryty civilní obrany v podzemí.

havlicek-architekt

Architekt Josef Havlíček

Kladenské věžáky z druhé poloviny padesátých let předběhly svou dobu. Autoři projektu (hlavním architektem byl Josef Havlíček) navázali na funkcionalistické tradice předválečné architektury. Zdobnostem formujícího se, v té době již „předepsaného“ socialistického realismu, se umně vyhnuli odkazem na francouzský modernismus. Zároveň však aplikovali určité zásady takzvaných kolektivních domů.

Josef Havlíček (5. května 1899 – 30. prosince 1961), který patřil k nejvýraznějším osobnostem meziválečné avantgardy a vedle architektury se věnoval i designu nábytku, sochařské či malířské tvorbě, byl k socialistickému realismu kritický a pro kladenské věžové domy hledal ztvárnění, které by bylo ideologicky přijatelné, ale zároveň originální a moderní. Východisko našel v práci moderního francouzského novoklasicistního architekta Augusta Perreta, jenž ve 20. letech proslul svým návrhem obytných věží pro pařížskou čtvrť L´Avenue des Maison-Tour.  

Jeho sociální smýšlení se odrazilo mimo jiné v jeho zájmu o otázku levného bydlení pro ekonomicky slabé vrstvy, k jejímuž řešení přispěl řadou studií a návrhů. Po celý život udržoval styky s uměleckým světem, s nímž ho mimo jiné pojila i osobnost jeho manželky, sochařky Marty Jiráskové.

dum-radost-nahled

Dříve Dům odborových svazů, dnes Dům Radost

Věhlas Havlíčkovi přinesla především realizace Všeobecného penzijního ústavu na pražském Žižkově (později Dům odborových svazů, stavba 1932–1934), který navrhl společně s Karlem Honzíkem. Dům, přezdívaný „první pražský mrakodrap“, vzbudil značnou pozornost i v zahraničí a otevřel Havlíčkovi dveře do světa.

V roce 1945 se stal českým delegátem Mezinárodního kongresu moderních architektů CIAM, v letech 1947 až 1951 byl členem jeho světové rady, v roce 1947 se účastnil činnosti komise, která navrhovala budovu sídla OSN v New Yorku, v roce 1958 vypracoval návrh na novou radnici v kanadském Torontu.

V Československu se Havlíček po druhé světové válce podílel na řadě velkých projektů. Vedle sídliště Kladno-Rozdělov to bylo například ojediněle ztvárněné sídliště Labská kotlina v Hradci Králové, územní plán Hradce Králové či dělnické domy v Záluží u Mostu.

rozdelovske-vezaky4 Vzhledem k odmítavému postoji k doktríně socialistického realismu čelil v první polovině 50. let silné kritice, která poznamenala i jeho zdravotní a psychický stav. Věžové domy v Kladně jsou tak jeho poslední velkou realizací.

V souboji se socialistickým realismem se Havlíček projevil jako zdatný diplomat, zároveň si ale nadělal řadu nepřátel. Část architektonické obce, včetně jeho někdejšího přítele a spolupracovníka Karla Honzíka, proto věžové domy již ve fázi projektování ostře odsoudili.

Vedle diktátu socialistického realismu se Havlíček musel vypořádat i s dalšími tlaky. V roce 1951 přišlo z ministerstva stavebního průmyslu doporučení, aby do Kladna byly přeneseny typové výškové domy vystavěné ve 40. letech v Gottwaldově.

„Stačí povšechné srovnání, aby byl vidět základní nedostatek ekonomie v zastavění těmito typy,“ psal Havlíček v mnohastránkovém elaborátu na obhajobu svého řešení. A nakonec slavil úspěch.

V jedné věci ale Havlíček a jeho tým (spolupracovali s ním architekti Karel Filsak a Karel Bubeníček) ustoupit museli, totiž v tom, kolik domů v Kladně vyroste.

rozdelovske-vezaky-clanek Architekti z kompozičních důvodů prosazovali lichý počet, ideálně pět věžáků, na požadavek investorů jich ale nakonec museli do projektu zakomponovat šest – tři pro doly, tři pro hutě.

V této podobě dostala výstavba 48 metrů vysokých věžových domů, svým pojetím zcela vybočujících z dobové produkce, na konci roku 1951 od orgánů místní samosprávy zelenou. O dva roky později výstavba vysokopodlažních domů začala. Těsně před Vánoci v roce 1956 byl předán do užívání první dům, poslední přesně o rok později.

Autoři projektem navázali na tradice meziválečné výstavby a aplikovali zásady takzvaných kolektivních domů, čemuž odpovídala i existence společných prostor jako vstupní haly, klubovny či prádelny. O cennou uměleckou výzdobu se postarali například Marta Jirásková, Břetislav Benda, Martin Reiner, Mary Durasová, Bedřich Stefan a Hana Wichterlová.

V roce 2019 bylo Josefu Havlíčkovi in memoriam uděleno čestné občanství města Kladna.

Autory textu jsou kurátoři Alexandr Němec a Roman Hájek


Praha 10: Živnostenský odbor pouze na objednání

25. března 2024 ve 12:28

Počínaje dnem 4. dubna budou čtvrtky určeny pouze pro objednané klienty odboru. S konkrétním referentem se lze domluvit telefonicky či e-mailem nebo se objednat elektronicky.

Další články
Nahoru