Auta omezují děti v samostatném pohybu

K většímu využívání šetrných a zdravých způsobů dopravy však přispívá nejen zvyšování bezpečnosti, ale také praktická dopravní výchova vedoucí mladou generaci k samostatnosti a odpovědnosti, což je další významnou složkou programu.

„Tím, že se děti aktivně podílejí na mapování dopravní situace v okolí školy a zároveň i na řešení dopravní situace, získávají hlubší znalost o dopravě a učí se odpovědnosti za své chování. To je ta nejúčinnější dopravní výchova,“ vyjadřuje své přesvědčení Jarmila Johnová ze sdružení Pražské matky.

Pro chodce je bezpečnost zásadní

Pro rodiče je otázka dopravní bezpečnosti klíčová při rozhodování, zda pošlou své potomky do školy po svých. Jelikož si uvědomují, jak jsou jejich děti v roli chodců či cyklistů zranitelní, raději je často vozí až před školu autem, a to dokonce i několik stovek metrů.

Z obavy se pomalu stává zvyk, jehož se pak člověk těžko zbavuje. Letošní dotazníkové šetření na školách opětovně prokázalo, že tendence dovážet děti autem neslábne. Čtvrtina všech dotazovaných dětí tak většinu dne prosedí. Odhaduje se, že doprava dětí autem zvyšuje ve velkých městech provoz v ranních špičkách až o 20%. Na dojíždění autem tak doplácejí nejen děti – nedostatkem pohybu, obezitou i neschopností poznat dobře své okolí a navazovat v něm vztahy –, ale i řidiči na přecpaných komunikacích a nakonec i město zvýšenými výdaji na údržbu, rekonstrukce a výstavbu nových komunikací.

Nejrizikovější místa

Na školách zapojených do letošního ročníku – ZŠ náměstí Svobody v Praze 6, ZŠ Švehlova v Praze 10 a ZŠ Pošepného náměstí v Praze 11 připravili starší žáci vlastní prezentace finálních výstupů z první fáze projektů, které představili zástupcům městských částí i pražského magistrátu a předali dopravním projektantům k vytvoření prvních konceptů dopravních studií.

„Děti i rodiče nejvíce trápí nebezpečné či zcela chybějící přechody, špatně zaparkovaná auta bránící ve výhledu do vozovky a rychlá jízda řidičů, vadí jim i nevzhledné tmavé podchody a lokality, kde se setkávají s podivnými osobami, či krátké intervaly pro chodce na přechodech se světelnou signalizací. V Praze 10 pak všichni svorně projevili zájem o obnovení chodu dlouhodobě zavřeného dopravního hřiště v Jahodové ulici,“ shrnuje Eva Šuchmanová, koordinátorka programu.

Další etapa programu

V následující etapě školních projektů, které skončí v červnu tohoto roku, budou zpracovány nejen odborné dopravní studie s návrhy na zlepšení dopravní situace, ale i tzv. školní plán mobility, ve kterém si škola určuje strategii dlouhodobější podpory udržitelného cestování dětí i zaměstnanců zahrnující nejrůznější doprovodné aktivity – pěší dny, cyklojízdy, výtvarné či literární soutěže s dopravní tematikou a podobně.

Z této strategie pak vyplyne, jaké opatření na podporu udržitelné dopravy si škola z projektových prostředků pořídí – např. přístřešek se stojany na kola, ukládací prostory pro cyklistické potřeby apod.

„To je další velice potřebná investice, protože děti neodrazují od šetrných a zdravých způsobů dopravy jen nebezpečná a nepříjemná místa, ale často také třeba nemožnost zaparkovat bezpečně kola a koloběžky,“ říká Šuchmanová.

Nedostatek financí pro chodce

Projekty Bezpečné cesty do školy probíhají v Praze více než deset let, během kterých se již podařilo uskutečnit desítky – většinou stavebních – úprav na komunikacích. Velkou překážkou pro další rozvoj chůze i cyklistiky ve městě je však stále větší nedostatek financí.

Položka dopravního rozpočtu města BESIP, ze které bývají zmiňovaná opatření z největší části financována, každým rokem klesá a letos spadla na zcela nedostačujících 10 milionů korun, což znamená, že realizovat nově navržená opatření bude velice obtížné.

Pražské matky budou proto nadále usilovat o zvýšení rozpočtu ve prospěch chodců, aby úspěšný program mohl naplňovat své cíle i do budoucna.

Autorem textu je Jarmila Johnová, realizátorka programu Bezpečné cesty do školy.