Archeologický výzkum v úseku Pražského okruhu u Běchovic odhalil 15 000 předmětů
12. června 2025 16:55
Přidejte si nás na domovskou Tým archeologického výzkumu pracoval na pěti úsecích 13 kilometrů dlouhého úseku budoucího Pražského okruhu u Běchovic. Nejzajímavější nálezy se až nyní, po ukončení terénních prací, mohou prezentovat veřejnosti. Mimo jiné i na výstavě Minulost pod koly, která se otevírá v pátek v Dubči a postupně se vystřídá v sedmi obcích dotčených výstavbou této části obchvatu. 3D modely nálezů si mohou návštěvníci prohlédnout také prostřednictvím doprovodné mobilní aplikace.
Záchranný archeologický výzkum obsáhl plochu 362 fotbalových hřišť a provedlo jej sdružení pražského Archeologického ústavu AV ČR, Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a společnosti Osina Archeo.
Téměř rok práce přinesl výjimečné nálezy z neolitu, eneolitu, doby bronzové, doby halštatské a laténské nebo též z doby římské a stěhování národů či raně středověkého osídlení. Jedná se o různě datovaná sídliště, pohřebiště nebo výrobní objekty.
„Našla se například elegantní laténská keramika zdobená pomocí různých kolků vyrobených z kostí, kovu nebo dřeva. Jejich otisky vytvářejí geometrické vzory i stylizované zoomorfní motivy s ptáky či koňmi,“ uvedla Monika Psohlavcová z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Hrob u Běchovic z doby halštatské zase ukrýval drobné zlaté ozdoby, které pravděpodobně zdobily účes vysoce postavené dámy. Jiný šperk ze zlata – prsten – vědci nalezli v hrobě muže z doby římské.
Další početné šperky byly vyrobeny z bronzu. Například nákrčníky, náramky či nánožníky z mladší doby železné nebo spony z doby římské či části opasku a součásti koňských postrojů ze starší doby železné.
„Impozantní jsou též skleněné a jantarové korálky ze starší doby železné a z doby stěhování národů. Zatímco jantar se k nám dostával od Baltského moře, skleněné korálky mohly pocházet ze západní Evropy či Středomoří,“ vysvětlila Psohlavcová.
Zajímavou část nálezů tvoří také objekty dovezené ze Středomoří, například zlomek keramické nádoby z antického Řecka či římské mince.
„Záchranný archeologický výzkum ploch před výstavbou dálničních úseků a obchvatů je logisticky a časově náročnou operací, spojenou s často složitými dohodami se zajišťovateli výstavby. Přináší však jedinečná data, která využije několik generací vědců,“ řekl Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
„Není zájmem archeologů stavby jakkoli zdržovat a prodražovat, ale pokud nedodržíme přísné zásady odkryvu různých objektů a jejich dokumentace, přijdeme o neopakovatelné informace o naší minulosti,“ zdůraznila Drahomíra Malyková, vedoucí Oddělení terénních výzkumů Archeologického ústavu AV ČR, Praha, vědkyně, která projekt koordinovala.
Mnoho dalších zajímavých a unikátních nálezů bude identifikováno při mravenčí práci v laboratořích a konzervátorských dílnách. „Základním ošetřením projde více než 1200 banánovek movitých archeologických nálezů, získaných z jednotlivých objektů. Nádoby se budou slepovat z jednotlivých střepů, šperky, zbraně a nástroje konzervovat a podrobně analyzovat,“ řekla Irena Benková, ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.
„Odebrali jsme tisíce vzorků pro přírodovědné analýzy. Výsledky pomohou sestavit co nepodrobnější a nejbarevnější obrázek (mozaiku) krajiny, kterou obývali lidé v různých obdobích,“ doplnila badatelka.
