Dnes Čtvrtek - mlha 3°C
Zítra Pátek - oblacno 0°C
Pátek 8. 12. 2023
Svátek má Květoslava
Vánoční nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz, do konce roku za zvýhodněné ceny.
Angín a spál přibývá, nedostatek penicilinu podle některých odborníků nahrává odolným bakteriím
Ilustrační foto: Wikimedia Commons / www.badobadop.co.uk - CC BY-SA 3.0

Angín a spál přibývá, nedostatek penicilinu podle některých odborníků nahrává odolným bakteriím

Tolik angín tady dlouho nebylo. Shodují se na tom odborníci z celého Česka. Po letech relativního „klidu“ během pandemie se streptokokové infekce typu spála nebo angína letos vrátily s nevídanou intenzitou. Některé nemocnice hlásí až šestinásobný nárůst. Situaci neprospívá ani nedostatek penicilinu – lékaři často musí volit jiná antibiotika, která nefungují tak dobře, a doba léčby se tím prodlužuje. Používání nesprávných antibiotik podle expertů navíc podporuje rozvoj bakterií, jež jsou vůči lékům odolné. Právě rostoucí antibiotické rezistence jsou důvodem, proč lékaři stále častěji volají po rozumnějším užívání těchto nenahraditelných léků. I o tom budou diskutovat stovky lékařů na IX. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje tento čtvrtek v Olomouci.

Že je letošní rok výskytem běžných streptokokových infekcí jako angína, spála nebo spálová angína výjimečný, potvrdil Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. 

„Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycený v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný. V letošním roce je počet případů výrazně vyšší, než jsme byli zvyklí vidět v předcovidových letech,“ uvedl. 

 S celkovým počtem infekcí pak podle primáře Chrdleho přibývá i vážných případů, jejichž léčba je delší a náročnější. Vyšší výskyt streptokokových onemocnění však podle něj nemá jedinou příčinu. 

„Jedním z důvodů může být snížení imunity v populaci vlivem pandemie covid-19. Pak je nutné zohlednit odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě to může mít na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci,“ vysvětlil Milan Kolář, mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Větší výskyt nespojuje pouze s nedostatkem penicilinu, ale přiznává, že absence tohoto léku mnohdy léčbu komplikuje. 

„Obecně máme antibiotik dostatek, ale ne odpovídajících druhů. Náhrady penicilinu mají mnohdy širší spektrum účinku a kromě streptokoka odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří naši přirozenou mikrobiotu. A to pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím,“ řekl profesor Kolář. 

V případě streptokokových infekcí je použití antibiotik často nezbytné. Lékaři ovšem varují před jejich nadužíváním. „Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou,“ řekla Václava Adámková, primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice. Nedostatek penicilinu podle ní zvyšuje riziko rozvoje rezistentních bakterií. 

„Nasazení antibiotik se širším spektrem účinku tak nahrává vzniku odolných druhů, které se následně mohou šířit. V tomto je penicilin opravdu nenahraditelný, jelikož má minimum nežádoucích účinků jak pro pacienta, tak pro samotné prostředí a neselektuje tolik odolné bakterie,“ popsala Adámková. 

Experti se shodují, že i nadále je nutný vývoj nových antibiotických léků, nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš „nehrnou“. Antibiotika přitom Světová zdravotnická organizace WHO označuje za klíčové léky a doporučuje, kam by se měl vývoj ubírat. 

„Problém spočívá v tom, že farmaceutická firma na vývoj nového antibiotika vynakládá obrovské prostředky, bakterie si na lék ovšem může vytvořit rezistenci během krátké doby, a prakticky jej tím znehodnotí. Pak výrazně klesá motivace o něco takového se pokoušet,“ řekl profesor Kolář. 

Antibiotika jsou podle něj však natolik životně důležité léky, že by organizace jako EU nebo i jednotlivé státy měly uvažovat o investicích do jejich vývoje a výroby a definovat programy, které pomohou udržet účinnost stávajících antibiotik.


Autor: Lucie Rychlá

Krabice od bot: Ještě týden budou otevřená sběrná místa sbírky

27. listopadu 2023 v 16:32

Už týden jsou po celém Česku otevřená sběrná místa sbírky vánočních dárků pro děti. Své dárce již našlo 34 tisíc krabic od bot s dárky pro malé i velké dívky a chlapce. Sběrná místa budou otevřená do úterý 5. prosince.

Přírodovědci z Univerzity Karlovy získali prestižní granty Evropské výzkumné rady

24. listopadu 2023 v 07:14

Dvě české přírodovědecké vědecké kapacity získaly Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). Zooložka Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D., a biolog Mgr. Matyáš Fendrych, Ph.D. (oba z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy) si nyní mohou za významnou finanční podporu, kterou z vědeckých grantů...

Chcete studovat na Univerzitě Karlově? Sedmnáct fakult se představí Na Karlovce

21. listopadu 2023 ve 14:27

V sobotu 25. listopadu se v budově Právnické fakulty na náměstí Curieových 7, Praha 1 od 9 do 16 hodin koná tradiční akce Na Karlovku, kde si lze udělat bližší představu o všech 17 fakultách Univerzity Karlovy. Pro příští akademický rok si mohou uchazeči zvolit z více než 600 studijních...

Předvánoční aukce v Arthouse Hejtmánek

20. listopadu 2023 v 10:49

Mimořádný velkoformátový obraz autora posledních československých bankovek Albína Brunovského s názvem Zahrada nabídne 7. prosince od 18 hodin večerní aukce v Arthouse Hejtmánek v Praze 6. Dílo bylo součástí umělecké výzdoby bývalé československé ambasády ve Stockholmu, vyvolávat se bude od...

Další články
Nahoru