Amerikánka. Kniha Davida Jařaba, film Viktora Tauše
25. června 2024 11:07
Přidejte si nás na domovskou 
Ema Černá na své nelehké cestě zdolává útrapy dětského domova, pěstounské péče i „pasťáku". Rok 1989 přináší svobodu nejen Československu, ale také jí samotné. Je jí osmnáct a může si konečně začít dělat, co chce. Jenže v jejím životě nikdy nic nebylo, není a zjevně ani nebude lehké…
Příběh o naději a nezdolnosti lidského ducha inspirovaný skutečným životním osudem jedné dívky se dočkal úspěšného divadelního zpracování na pražských Jatkách78 v režii Viktora Tauše, který také natočil stejnojmenný celovečerní film, který bude mít premiéru 26. září.
Autory divadelní hry jsou David Jařab a Evita Naušová. David Jařab napsal filmový scénář i tuto novelu.
Kniha obsahuje obrazovou přílohu s uměleckými fotografiemi Mii Rosy Kadlecové.
Ukázka z knihy:
Domov 1980
Nad večerním sídlištěm se vznášely mraky. Okna už se pomalu rozsvěcela a z komínů stoupal kouř. Nebylo poznat, jestli je všechno šedivé proto, že tomu tak doopravdy bylo, anebo proto, že mraky a nedostatek světla nedaly vyniknout barvám. V jednom z oken se objevila postava dívky, která pozorovala prostranství před panelákem, jako kdyby někoho úpěnlivě vyhlížela. Pak otevřela okno a zakřičela do šera.
„Prosím! Pomozte nám někdo!“ Nikdo ale na její zoufalý hlas nezareagoval. Jen o několik pater níže bez velikého zájmu se přes sklo zadíval směrem dolů chlapík, a když nikoho nezahlédl, zapálil si cigaretu a opět zmizel v útrobách betonového komplexu.
O pět dní dříve kráčela po chodbě jiného z místních paneláků asi pětatřicetiletá žena. Vlastně se nejdříve rozléhal zvuk jejích podpatků a teprve pak se objevila ona sama. Zmizela ve výtahu a nechala se vyvézt do šestého patra. Lodičky, silonky, svetřík, kožíšek a na špičce dortu jako poleva červená rtěnka a odbarvené blond vlasy. Výrazný a pravidelný klapot se zastavil přede dveřmi s ušmudlanou cedulkou Luděk Čuřík.
Bujná ňadra se nadzvedla, jazyk přejel a navlhčil rty, úsměv rozzářil hezkou, ale přece jen trochu vyzývavou ženskou tvář a ruka se bez zaváhání opřela do nepříjemně drnčivého zvonku. Ozvaly se kroky. Olga Černá roztáhla chřípí a nasála vzduch. Byla připravena. Dveře se opatrně otevřely, protože neočekávaly v tuhle hodinu návštěvu. Jemně proplešatělá, asi čtyřicetiletá hlava, jejíž tváři ale nechyběly zbytky pohlednosti, ustrnula. Oči prozradily, že si nejsou zcela jisty tím, koho před sebou mají. Paměť zalovila v hlubinách, pak se přece jen o něco zasekla drápkem a Luděk Čuřík se plaše usmál.
Olga se taky usmála a povytáhla obočí v očekávání nějaké reakce na svůj příchod. „Vy jste… vy jste přišla?“ Nebylo to úplně ono, ale bylo patrné, že se majitel bytu momentálně k ničemu výkonnějšímu nerozhoupe, a tak bylo zbytečné dál čekat. Jako pozvání to sice na první pohled neznělo, ale Olze to stačilo. Impozantností své tělesné konstrukce, především v některých partiích, vtlačila Luďka dovnitř a vstoupila. Neměla ve zvyku dávat mužům příliš mnoho prostoru.
David Jařab (*1971)
Český divadelní a filmový režisér, scenárista, scénograf a spisovatel. V roce 1994 absolvoval JAMU, 1992–1997 působil v brněnském HaDivadle, 2002–2012 byl uměleckým šéfem oceňovaného pražského Divadla Komedie. V letech 2018–2022 byl režisérem pražského Divadla Na zábradlí.
Roku 2004 měl premiéru jeho film Vaterland – Lovecký deník, 2010 pak snímek Hlava-ruce-srdce. V roce 2022 uvedl filmovou verzi své inscenace Macbeth – too much blood, která byla oceněna v roce 2017 cenou kritiky za Inscenaci roku. Roku 2023 měl na KVIFF premiéru jeho zatím poslední film Hadí plyn.
Režíroval a napsal více než 50 divadelních inscenací a je členem Skupiny českých a slovenských surrealistů.
David Jařab: Amerikánka, vydává nakladatelství Ikar, 200 stran, doporučená cena 399 Kč
