Ally Condie a její Sliby a lži, napínavý thriller ve stylu detektivek Shari Lapeny
18. ledna 2026 21:55
Další den zemře i jeho svědek. A aby toho nebylo málo, most, který spojuje resort s okolím, poškodí bouře. Nikdo nemůže odjet ani přijet. A vrah je stále mezi nimi…
Ukázka z knihy:
Vyšla ze svého pokoje ještě před východem slunce. Déšť, jakmile jednou začal, už nikdy nepřestal a bubnování dešťových kapek se proměnilo v bílý šum, zvuk na pozadí.
Promočená byla už po dvou krocích, ale na tom nezáleželo.
Měla na sobě plavky a mířila k vyhřívanému nekonečnému bazénu. Nevzala si telefon, ani ručník, ani žabky. Telefon by takový slejvák neustál, ručník byl zbytečný a na mokrém povrchu věřila bosým nohám víc než jakékoli obuvi.
Skláněla hlavu. Bylo stále šero a ona nechtěla upadnout.
Byla to jedna z těch nocí, kdy měla pocit, že vůbec nespala, ale to nemohla být pravda, protože se jí někdy během noci zdál sen. Sen, ve kterém běžela lesem, řítila se mezi tmavými, mokrými stromy, klouzala a klopýtala v zoufalé snaze najít své milované, kteří se ztratili.
Spánek jen nebyl dost hluboký.
Opatrně našlapovala na kamennou dlažbu. Voda se hromadila v každé dostupné prohlubni. Po obou stranách chodníku se řinuly potůčky a zaplavovaly opečovávané květiny.
Když se ponoří do bazénu v tak silném dešti, bude to, jako by ji voda obklopovala ze všech stran? Jako by přestala existovat hranice mezi zemí a nebem?
Všechna lehátka kdosi naskládal na sebe a přikryl igelitem, aby je ochránil před deštěm. Z hladiny bazénu stoupala pára. Na okamžik se zastavila na okraji schodů a napadlo ji, jestli je možné utopit se s hlavou nad hladinou a marně přitom lapat po dechu ve vzduchu prosyceném vodou.
Právě začala sestupovat po schodech do bazénu, když to uviděla.
Ve vodě bylo cosi tmavého, tvarem připomínající lidské tělo. Snad další host, který si přišel zaplavat?
Ne. Tohle nebyl plavec, tělo se ve vodě jen vznášelo.
Obrácené tváří dolů, naráželo do skleněného okraje nekonečného bazénu s výhledem nad koruny stromů.
Než si vůbec uvědomila, co dělá, rozběhla se k protější straně bazénu a chodidla jí přitom klouzala po mokrém kameni. Skočila do bazénu tak blízko tělu, jak to jen šlo. Byl to muž. Poznala to, jakmile se dostala až k němu. Prsty se jí smekly, když se ho pokusila otočit. Něco se mu stalo s hlavou, divný tvar zátylku zaznamenala téměř podvědomě. Ve vlasech měl tmavou, sraženou hmotu. Musela ho otočit, lidé umřou, když mají obličej ve vodě, nemohou dýchat…
S námahou ho otočila.
Ten obličej. Otevřené oči.
Šaty promočené skrz naskrz.
Všimla si, že má na sobě pořád svatební oblek, kožené boty, zlaté manžetové knoflíčky na zápěstích, zmuchlaný bílý květ v klopě. Snad kamélii? Proč si toho vůbec všímala? Vždyť to bylo jedno. Nezáleželo na ničem kromě toho, aby ho dostala ven z vody, ven z bazénu.
Uchopila ho v podpaží. Oblečení bylo nasáklé vodou. A pod ním cítila svaly a kosti…
Nemysli na to. Nemysli, nevnímej.
Táhla ho ke schodům na konci bazénu.
Je mrtvý. Nehýbá se. Je to tělo. Dotýkám se mrtvého těla.
„POMOC!“ vykřikla.
Ally Braithwaite Condie je bývalá učitelka angličtiny. Vystudovala tvůrčí psaní na Vermont College of Fine Arts a je zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Write Out Foundation.
Kromě dalších knih je také autorkou bestsellerové série Matched (Dokonalý pár, Dokonalý sen, Dokonalý svět) a finalistkou ceny Edgar za román Summerlost.
Má čtyři děti a s rodinou žije nedaleko Salt Lake City.
Více se o ní můžete dozvědět na https://www.allycondie.com/
Ally Condie: Sliby a lži, přeložila Klára Kučerová, vydává nakladatelství Kalibr, 384 stran, doporučená cena 449 Kč

Přidejte si nás na domovskou