Alkohol vs. imunita a úzkost. Primář Popov popsal následky pravidelné konzumace

Pravidelné pití alkoholu přispívá ke zhoršování řady civilizačních nemocí, které jsou v populaci rozšířené, patří mezi ně vysoký krevní tlak, diabetes, obezita, duševní choroby a řada dalších. „Ideální je nepít vůbec,“ zdůrazňuje primář Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK v Praze Petr Popov.

Tolerovatelná míra alkoholu u zdravého dospělého člověka je takzvaná nízkoriziková konzumace. Představuje například pro muže maximálně jedno dvanáctistupňové pivo, dvě až tři deci vína (podle obsahu alkoholu) či 0,05 dcl destilátu.

A u žen by měly být dávky ještě nižší. Maximálně jedno malé dvanáctistupňové pivo, nebo dvě deci vína, či 0,04 dcl 400 destilátu. Nemělo by se přitom jednat o pravidelnou denní konzumaci, minimálně dva dny v týdnu by se neměl alkohol pít vůbec.

Také rozhodně není možné si dávky kumulovat a vypít množství určené na čtyři dny naráz, byť s předsevzetím, že se v dalších dnech nenapijeme vůbec. „Takřka jistě se neudržíme, a navíc si větším množstvím alkoholu vypitým naráz škodíme,“ pokračuje Popov.

U běžných konzumentů rostlo v době karantény riziko související jak s dočasnou nadměrnou konzumací alkoholu, tak se vznikem závislosti. „Alkohol je známý svými krátkodobě pozitivními účinky na úzkost. Opakované a zvyšující se dávky alkoholu ale úzkostné stavy spíše prohlubují, navíc často vedou k akutním zdravotním problémům a postupně se může rozvinout i závislost. Z dlouhodobého hlediska je proto potřeba vytvářet si jiné formy zvládání stresu,“ varuje Popov a nabízí několik řešení.

V první řadě je podle něho třeba se zaměřit na každodenní pravidelný režim, péči o děti, práci v domácnosti, cvičení nebo procházky. Pokud se lidé dostanou do nestandardní a dyskomfortní polohy, což s sebou dlouhodobý pobyt v karanténě nebo na home office přinášel, rozhodně by si měli stanovit pevný denní řád a dodržovat ho.