Agresivita v populaci roste, za dobu pandemie se objevila i v bezproblémových rodinách

Stres, nejistota a sociální izolace – to vše často podpořené zvýšenou spotřebou alkoholu – obrázek typický pro nejednu českou domácnost. Koronavirová krize se podepisuje na celé společnosti, a ne všichni jedinci mají nad svým chováním kontrolu.

V domácnostech, kde před koronavirovou krizí problémy a napětí již byly, se jejich průběh zintenzivnil. Agresivita a násilí se za dobu pandemie objevily i v bezproblémových rodinách. Pod náporem jsou v důsledku toho SOS linky organizaci, které se domácím násilím zabývají.

„Z informací, které nám poskytly vybrané organizace, vyplývá, že v roce 2020 došlo k nárůstu poptávky po jejich službách o 30 až 40 procent. Policie České republiky potvrzuje nárůst takzvaných incidentů, kdy nedošlo k vykázání, ale jednalo se o násilí,“ uvedla Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která se podílí na výzkumu problematiky domácího násilí v době koronakrize.

Členové domácností spolu tráví veškerý čas a musí přitom řešit spoustu problémů. Děti jsou na online výuce, která je sama o sobě hodně náročná, rodiče, kteří mají štěstí a zatím nepřišli o zaměstnání, pracují z domova a zároveň se starají o děti a domácnost. K tomu všichni čelí strachu z nákazy a nejisté budoucnosti. Terčem agresivity se pak stávají ti nejzranitelnější – ženy, děti, senioři nebo hendikepovaní.

Agresivita v nemocnicích a obchodech

Panika, chaos a nevraživost mezi zákazníky – tak vypadala řada obchodů po zavedení přísných opatření. Omezení počtu nákupních vozíků a lidí v prodejnách si vyžádalo posílení ostrahy, která dohlíží v obchodech a nákupních centrech na to, jak jsou opatření dodržována. Zaměstnanci bezpečnostních agentur bohužel často musí kvůli potížím s agresivními lidmi žádat o pomoc policii.

A nejedná se pouze o nakupující v obchodech či obchodních centrech, ale i o skupinky osob, které se u nich shlukují a často pod vlivem alkoholu dělají nepořádek a obtěžují tak další spoluobčany.

„Tito jedinci často neposlouchají pokyny ostrahy, a navíc jsou stále agresivnější. V posledních dvou měsících jsme zaznamenali napříč republikou o 60 procent více zásahů u větších roztržek. U několika případů jsme museli požádat o asistenci městské policie nebo Policie ČR,“ říká Radek Škrabal ze společnosti SSI Group.

Problém mají lidé i s nošením předepsaného zakrytí dýchacích cest. „Každý den se setkáváme ve veřejných prostorech po celé republice s několika desítkami případů, kdy lidé nedodržují předepsaná nařízení a nemají buď žádnou ochranu dýchacích cest, nebo ji mají nedostatečnou. Zaměstnanci ostrahy jsou tak stále častěji vystaveni nejen verbálním, ale také fyzickým útokům,“ dodává Škrabal.

Agresivita lidí se nevyhýbá ani místům, která jsou nyní nejvíc vytížená. V testovacích odběrových stanech jí musí čelit zdravotnický personál i dobrovolníci, kteří jsou navíc pod náporem, protože se počet testovaných po zavedení povinných testů pro firmy zvýšil. K agresi a útokům se muselo postavit vedení jihlavské nemocnice a prostřednictvím svého účtu na sociální síti vydalo důrazný apel vůči všem testovaným.

„Výzva patří hlavně řidičům kamionů. Jedou kolem odběrového místa a po sestřičkách chtějí, aby jim provedli test hned a bez objednání. Nechápou, že to není v jejich možnostech. Přesto se k nim chovají agresivně a mnohdy je nevybíravým způsobem atakují,“ popisuje mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová.

Pandemie a její dopady na lidskou psychiku

Výskyt duševních poruch v populaci vzrostl v pandemickém roce 2020 o třetinu. Dominují přitom deprese a sebevražedné tendence a myšlenky, které narostly trojnásobně, u úzkostných poruch došlo k dvojnásobnému růstu. Dle údajů studie CZEch Mental Health Study (CZEMS), během pandemie narostlo domácí a také záchvatovité pití alkoholu, které v kombinaci s labilní psychikou může vést právě k agresi.

„Ukázalo se, že ti zranitelní už nejsou jen, jak se říkalo na jaře, senioři, ale do značné míry spoluobčané ve středním věkovém pásmu, zejména zdravotníci, dále spoluobčané z nízkopříjmových kategorií a se základním vzděláním. Objevují se tu tedy nové rizikové skupiny,“ uzavírá psychiatr Cyril Höschl.