dnes
Pondělí - oblacno
7°C
zítra
Úterý - polojasno
6°C
pozítří
Středa - snih
3°C
Agrese, konflikty, stres. Horké počasí ovlivňuje náš mozek, může přispět k projevům násilí
Jestliže je nutné posílat více krve do kůže, zbude jí méně pro mozek. Ilustrační foto: Freeimages.com

Agrese, konflikty, stres. Horké počasí ovlivňuje náš mozek, může přispět k projevům násilí

Horko je zdrojem problémů nejen pro kardiaky či nemocné vysokým krevním tlakem. Deptá naše mozky, i když jsme jinak úplně zdraví. Vyšší teploty mohou  přispět k projevům násilí, agrese i stresu. Potvrdila to již řada vědeckých výzkumů po celém světě.

Díky dokonalé souhře termoregulačních mechanismů udržuje člověk více méně stálou teplotu v těle uložených orgánů. Centrem regulace je zadní část hypotalamu mozku. Zde jsou neustále propočítávány hodnoty přicházející z centrálních termoreceptorů reagujících na teplo a chlad v přední části hypotalamu a samozřejmě také z periferních „stanic“ umístěných v kůži.

Na signál „je příliš horko“ tělo reaguje rozšířením podkožních cév (vasodilatací). Nadbytečné teplo je tedy předáno do krve a s její pomocí přeneseno na povrch těla, kde jsou aktivovány potní žlázy a zahájen proces ochlazování odpařováním. Čím déle se tělo ochlazuje, tím pro mozek hůře.

Jestliže je nutné posílat více krve do kůže, zbude jí méně pro mozek. To má negativní vliv především na frontální lalok, tedy tu část, která kontroluje emoce a impulzivitu. Krev samozřejmě chybí i dalším orgánům. Například srdce musí kvůli sníženému zásobování krví rychleji pumpovat, aby stačilo okysličit všechny buňky v těle.

To vše má na člověka negativní fyzické i psychické dopady. Cítíme se unavení a pomaleji pracujeme, snáze se naštveme, pomaleji přemýšlíme a hůře se rozhodujeme. Není náhodou, že v létě občas ve svém okolí slyšíme věty typu: „Promiň, uvařil se mi mozek“, „Nemyslí mi to, mám přehřátý mozek.“ Častěji dochází k nedorozuměním a ke konfliktům v práci i doma, doprovázet to mohou projevy násilí. Záleží samozřejmě na povaze každého.

Obecně platí, že kůže je schopna prokrvením zajistit správnou termoregulaci při zevních teplotách 19 až 31 stupňů Celsia. Při nižších teplotách je výdej tepla snížen a při vyšších zvýšen.

Zpravidla nám k ochlazení v našich klimatických podmínkách stačí jen „být tam, kde jsme“, protože jsme obklopeni vzduchem, který je nižší než naše tělesná teplota a teplo ztrácíme i při přenosu do orgánů krevním oběhem. Když je tepleji, stačí nám v místnosti ventilátor, který nahrazuje teplý a vlhký vzduch v bezprostředním okolí těla chladnějším a sušším.

Při velké fyzické námaze nebo při pobytu v horkých jižních zemích, kde teplota prostředí přesahuje 37 stupňů Celsia, to však stačit nemusí. Proto tělo přidá pocení. I to má však své limity související především s vlhkostí vzduchu.

Jakmile totiž vlhkost dosáhne určité hodnoty, přestane se vyloučený pot z těla odpařovat a ochlazování těla se tak zpomalí nebo docela zastaví. Proto člověk mnohem lépe snáší při správném pitném režimu suché horko (například v poušti) než v místech nasycených parami (třeba v tropické džungli).

Ideální teplota zevního prostředí pro člověka, který si chce užít v plavkách pohodové dovolené, je 28 stupňů, pro lehce pracujícího 25 stupňů a při fyzickém zatížení vytrvalostního charakteru okolo 15 stupňů Celsia.

Nervy a mozek potřebují především dobrou výživu. Pro svou činnost spotřebují 20 až 25 procent naší celkové denní energie. Stejně tak nervy potřebují také odpočinek, pro svoji správnou činnost a regeneraci. Důležité jsou také vitamíny především vitamíny skupiny B, kyselina listová, železo a zinek. Pokud naše tělo nedostává vše potřebné, může docházet například k brnění, pálení, tuposti či ochrnutí.

Malé děti a senioři by se měli před sluncem chránit

Zvláštní pozornost je v horku třeba věnovat malým dětem a seniorům. Zejména nemluvňata nemají ještě zcela vyvinutý termoregulační systém, čepičky na hlavu a boudičky kočárků proto mnoho nezachrání.

Tím, že mimino nemůže mluvit, musíme přemýšlet za něj a bedlivě udržovat nejen hydrataci, ale i chránit jej před spálením pod sluncem. Přehřátí poznáte podle toho, že dítě je buď mdlé, nebo neklidné, není tedy své. Když je tedy venku okolo 30 stupňů Celsia, je lepší vydržet raději doma v chládku a s dítětem jít na procházku buď ráno či později k večeru.

U starších lidí dochází k nedostatečné výživě jídla i tekutin, řada z nich navíc trpí nejrůznějšími nemocemi či berou léky, které horké počasí může negativně ovlivnit. Právě u této populace vidíme nejhorší negativní dopady veder a dehydratace. Nikoli však u těch, kteří chodí ven, ale spíše u seniorů, kteří zůstanou celý den v horkém bytě bez čerstvého vzduchu.


Dilema: Je lepší horkovzdušná, nebo klasická fritéza?

28. listopadu 2019 ve 20:48

Smažená jídla jsou pro mnohé lidi provinilým potěšením. Zevnitř jsou jemné a zvenku úžasně křupavé. Kdo by je nemiloval?! Pokud zvažujete koupi nové fritézy, pravděpodobně jste v dilematu zda je lepší investovat do horkovzdušné nebo klasické fritézy. Oba mají své klady a zápory a každý typ nabízí...

Proč je kolagen důležitý a v jakém jídle ho najdeme

26. listopadu 2019 v 15:30

Pravděpodobně přemýšlíte o kolagenu v spojitosti s pokožkou, protože toto slovo se objeví vždy, když někdo mluví o stárnutí kůže. Je pravda, že hraje důležitou roli ve vnímané mladosti vaší pokožky, ale je toho ještě mnohem více. Kolagen je protein, který naleznete v naší pojivové tkáni,...

Stand-up komička Adéla Elbel radí, jak se stát charitativním typem

23. listopadu 2019 ve 14:10

Známá stand-up komička a členka hudebního uskupení Čokovoko Adéla Elbel se letos rozhodla zapojit do Národní potravinové sbírky, která patří v Česku k vůbec nejrozšířenějším charitativním aktivitám, na které se každoročně podílí čím dál více Čechů. Těm, kteří neví „jak na věc“ nebo ještě lépe, jak...

Další články
Nahoru