Zkoumáme dopad naší hudby na orgány v lidském těle, říká Jana Uriel Kratochvílová
23. dubna 2017 14:30
Koncert
Vstupenky na koncert kapely Illuminati.ca s Janou Uriel Kratochvílovou, který se uskuteční v Městské knihovně na Mariánském náměstí ve středu 26. dubna od 19:30, si můžete koupit zde.
Internetové stránky kapely Illuminati.ca: http://illuminatica.wixsite.com/illuminatica
Každý rok v Městské knihovně představíte nějakou novinku. Na co se mohou těšit návštěvníci koncertu, který se uskuteční za pár dní?
Hlavně na samostatný koncert quantum rockové kapely Illuminati.ca, ve které hraje Robert David Pavlík, Honza Pokki Pokorný, Jiří George Hrubeš, Pavel Trnavský a já. Už se z těch našich koncertů v knihovně na Mariánském náměstí stala téměř okultně-šamanská záležitost. Zahrajeme některé známé hity, jako například V stínu kapradiny, Publikum tvé jsem já či Copánky, ale především představíme album Mantrum Illuminum, které má stejný název jako hudební věda, kterou na něm představujeme posluchačům. Spočívá v tom, že zkoumáme dopady naší hudba na lidskou DNA a spící části mozku. Víme, jaké tóny mají vliv na konkrétní orgány v těle. Naše hudební věda studuje frekvence tónů a jejich dopad na zdraví.
Nedávno jste řekla, že principem všeho jsou vibrace. Jak to myslíte?
Toto tvrdil už před sto lety Nikola Tesla. Když to pochopíme, tak se pohneme dopředu. Náš quantum rebel rock dělá vibrace.
Jelikož poslední dobou představujete za rok zhruba až tři nové desky, přijde letos po Mantrum Illuminum ještě další?
Ano, na konci roku vydáme rockové album Ruby Rose Mayham, to bude super quantum rebel rock.
Proč jste si pro dubnový koncert vybrali knihovnu? Nezdá se mi to jako ideální prostředí.
Asi narážíte na to, že lidé zde sedí na sklápěných sedačkách, ale hudbu si přece můžete vychutnat v sedě, leže stejně jako ve stoje. Jednou nás sem pozvali a stala se z toho jakási tradice. A že jde o kinosál? Budeme tam mít i videoprojekci, tak se to hodí.
Přes tvář nosíte při koncertech roušku, na hlavě se vám už objevil tank, dinosaurus, meč, traktor či třeba potápěčská helma. Proč?
A proč ne? Je to součástí naší image. Jelikož máme dobré zvukaře, tak i když si nasadím cokoli na hlavu, zpěv to nijak nezkresluje. Vím, že tím některé lidi vytáčím, ale měli by si zvyknout a neodsuzovat mě za to. Po ZZ Top přece také nikdo nechce, aby se oholili. Stejně jako po členech kapely Kiss, aby se odlíčili.
Občas kritizujete média za to, jak o vás referují. Jaká největší lež se o vás v poslední době objevila?
Že jsem na drogách, zkouřená a blázen. Drogy neberu, nekouřím a nebrala jsme ani třeba prášky na bolení hlavy. Já i členové kapely známe texty, nepotřebujeme žádné čtečky. Myslíte, že se tak chovají blázni?
Vystupujete nejen v Česku, ale i na Slovensku. Vnímáte mezi publikem rozdíl?
Ani bych neřekla, snad jen že na Slovensku chodí zatím přeci jen víc lidí. V obou zemích máme fanoušky mnoha generací. Co nás těší, že je velký počet mladých návštěvníků koncertů, třeba už od patnácti let. Ti velmi oceňují naší progresivitu.
Zatím nejste moc vidět na letních festivalech. Proč? Změní se to?
Máte pravdu, že vystupujeme na spíše menších lokálních festivalech. Organizátoři těch větších se nás bojí, mají předsudky. Ty jsou u nás hlavně vůči zpěvačkám. Očekává se od nich, aby byly hlavě úhledné a sexy. Když přijde někdo s rohy a kříži na těle, rozčílí je to. Naše síla a originalita jim nevoní. Přitom jedním z posláním umělců je ukazovat nové cesty, o což se my snažíme.