Dnes Pátek - zatazeno 18°C
Zítra Sobota - jasno 22°C
Pátek 29. 3. 2024
Svátek má Taťána
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Zpravodajství

Výzkum se zaměřil na ženy za pultem pracující především v Praze

V obchodních řetězcích v Česku, jejichž obrat tvoří asi 80 % maloobchodu s potravinami, pracuje přibližně 180 tisíc lidí, mezi prodávajícími je 80 % žen, více než z poloviny starších 45 let. Jejich postavení se věnovala konference uspořádaná v Akademickém konferenčním centru.

Představen byl výzkum „Ženy za pultem. Proměny práce a pracovních podmínek domácích a zahraničních pracovnic v obchodu“. „Vedli jsme rozhovory s šestnácti českými a ukrajinskými prodavačkami, které pracují především v Praze. Sdílely s námi citlivé informace. Jejich odpovědi jsme zveřejnili pod pseudonymy,“ uvedl koordinátor projektu Petr Kučera. Hovořili též se zástupci odborů. Dodal, že je připravován leták, který má prodavačkám pomoci orientovat se v tom, jaká mají práva.

Sociolog Tomáš Bek řekl, že prodavačky, které byly v rámci výzkumu osloveny, berou většinou 11 až 15 tisíc korun hrubého. Bez partnera nebo jiného rodinného zázemí by vyžily jen stěží, těžkou situaci často řeší půjčkami, shání přivýdělky, nečerpají nemocenskou, když je jim hodně zle, vezmou si dovolenou. Za kasou mnohdy končí ženy po čtyřicítce, které si zkraje myslí, že je to jen dočasné řešení tíživé situace.

Na střídačku: je na pokladně, dodává zboží…

Pokladní mají podle Beka především triádu úkolů: pozdravit, namarkovat, rozloučit se, prodlužují se jim směny, mají více práce, což ústí v psychickou i fyzickou vyčerpanost. Mnohde nejsou dodržované povinné přestávky. Nízké mzdy a vědomí, že níže už na žebříčku zaměstnání klesnout nelze, jsou zdrojem frustrací. Pokud není zrovna mnoho zákazníků na kase, může být z pokladní uklízečka, skladník nebo může třeba třídit zboží v regálech.

„Když je fronta, tak ten, který doplňuje zboží, musí nechat své práce a jít na šéfův pokyn na pokladnu obsloužit zákazníky. Obslouží je a za 20 minut pokladnu zavře. Pak se zase vrátí ke své práci. Když je větší provoz, tak ho tam takhle volají třeba třikrát, čtyřikrát do hodiny. A jaký to má výsledek? Je akorát naštvanej, dojde na pokladnu a plete kódy, vrátí se a zapomene, co doplňoval. Je jak hadr na holi,“ popisuje v rozhovoru pokladní. 

Ukrajinky se setkávají s xenofobními narážkami

O situaci ukrajinských pokladních mluvila etnoložka Lucie Trifajová. V českých supermarketech pracují Ukrajinky s trvalým pobytem, kterým je většinou nad 45 let, mnohdy mají středoškolské či vysokoškolské vzdělání a české partnery. Setkávají se i s xenofobií. „Zákaznice začala nadávat, že tady pracuje hodně Slováků a Ukrajinců a že jim berou práci. Začala mi nadávat, abych běžela na Ukrajinu a že nás tady nesnáší, a já už to nevydržela, slzy v očích, tak říkám, víte co, já vám to nepřeju, to co zažila já,” popsala svou zkušenost pokladní původem z Ukrajiny. Podle Trifajové některé Ukrajinky pracují 180–220 hodin měsíčně, zaznamenán je i případ 350 hodin. Migrantky tvoří asi 5 % pracovnic v obchodu.

Výzkumnice z Katedry genderových studií FHS UK v Praze Ľubica Kobová zmínila příklad skladnice, které předtím, než šla na operaci s předloktím, v práci nevěřili, že ji bolí. Na prodavačky je nakládáno i v tom, že musejí dát vždy za pravdu zákazníkům, musí se usmívat, což dlouhodobě vydrží jen flegmatik. Na otázku po tom, co by jejich povolání učinilo jednodušší, ženy s dětmi odpovídají – možnost hlídání dětí a především vstřícnost vedoucí prodejny v organizování směn. Oceňují, pokud je v kolektivu přátelská atmosféra.

Výhrady k výzkumu vznesla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková. Řekla, že platy v obchodě jsou v průměru přes 23 tisíc korun hrubého. Předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová reagovala, že to je ale průměr měřený včetně platů manažerů. Vyšší platy se odborům podle jejích slov lépe vyjednávají v sousedním Rakousku, kde je lze vyjednávat za celé odvětví, kdežto v ČR se vyjednává v každém řetězci zvlášť. Obě ženy se ale shodly, že takřka není zájem o učební obor prodavač. 

Přesčasy zadarmo, prekérní práce

Předseda Nezávislých odborů Tesco Ivan Předinský zmínil zase Anglii, kde dostalo Tesco od parlamentu nařízeno, že musí zvýšit minimální mzdu. Vedoucí oddělení inspekce z Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj Eva Holá upozornila na to, že mnohé pokladní v ČR pracují na jiné než plné úvazky (kde je zaručená mzda 12 100 korun), v takovém případě se jim ale nepočítají přesčasy až do počtu hodin plného úvazku.

Když je žena zaměstnaná kupříkladu na 20 hodin týdně, dalších dvacet hodin (plný úvazek je 40 hodin) jí není započítáváno, přitom mnohdy nějaké hodiny navíc odpracuje. Burianová dodala, že je rozdíl mezi regiony, Praha má málo zkrácených úvazků, na severní Moravě jsou takřka normou. Ženy se přesto bojí o ztrátu práce, proto se mnohdy neozvou. Socioložka Radka Dudová ze Sociologického ústavu AV vzpomněla, že prekérní práce se rozmohla již v 70. letech spolu s neoliberální globalizací.

Vedoucí Oddělení pro rovnost žen a mužů, Sekce pro lidská práva, na Úřadu vlády Lucia Zachariášová připomněla, že ženy v ČR berou v průměru o 22 % méně než muži. Marek Čaněk z Multikulturního centra řekl, že problémy s postavením pokladních i dalších by se měly řešit jinak než digitalizací, lidé by neměli být nahrazováni stroji, ale měly by se zlepšit podmínky a ohodnocení jejich práce.

Konferenci uspořádalo Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s Katedrou genderových studií FHS UK v Praze. Záštitu převzal ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru