Výstava na zastávkách připomíná 125. výročí první elektrické tramvaje
20. července 2016 11:47
Přidejte si nás na domovskou Plakáty, shrnující výstavbu první elektrické tramvajové trati a líčící další počiny Křižíka, jsou umístěny v přístřešcích na vybraných zastávkách, které se váží k Františku Křižíkovi a jeho činnosti v Praze. V dalších tramvajových zastávkách se mohou cestující seznámit s 25 typickými pražskými tramvajemi, které jezdily v Praze od roku 1891 či jezdí i v současnosti.
Zájemci si tento plakát zároveň mohou zakoupit. V prodeji je také brožura, která nabídne historické střípky z probíhající zastávkové výstavky v ucelené podobě. Tyto nové propagační předměty jsou v prodeji v Infocentrech dopravního podniku za 30 korun.
Význam tohoto vynálezce a průmyslníka bude připomenut i ve stanici metra Křižíkova, kde bude v následujících dnech umístěna replika obloukové lampy, kterou Křižík zdokonalil a proslavil. Není však jediným Křižíkovým příspěvkem do světa technologií. Křižík se totiž mimo jiné zasloužil o využití elektřiny v pražské MHD a zřízení první elektrické dráhy v českých zemích.
Poprvé se setkal s elektrickou dráhou v roce 1879 na průmyslové výstavě v Berlíně. Od té doby ho neopustila myšlenka na výstavbu první elektrické dráhy v českých zemích. Tehdejší vedení Prahy však o elektrickou trakci nemělo zájem a Křižíkův nápad byl zamítnut.
Vynálezce se tedy rozhodl postavit první českou elektrickou dráhu na vlastní pěst a vlastní riziko. Křižík využil v roce 1891 Zemské jubilejní výstavy k tomu, aby propagoval nejnovější poznatky v oboru elektrotechniky a užití elektřiny v dopravě.
Stavba elektrické dráhy probíhala pod drobnohledem tehdejších médií, která přinášela informace každý den. V sobotu 18. července 1891 v 9 hodin byl slavnostně zahájen provoz první elektrické dráhy v českých zemích. Délka tratě po dokončení byla necelých 800 metrů. Vedla z Letenských sadů Oveneckou ulicí ke vchodu do Královské obory.
Křižík pro její napájení postavil malou elektrárnu s lokomobilou pohánějící dynamoelektrický stroj, jež vyráběl proud o napětí pouhých 150 voltů. V roce 1893 prodloužil Křižík elektrickou dráhu k Místodržitelskému letohrádku na délku 1,4 kilometru. Jezdila jen v letních měsících, ale mimo období výstav byl o ni malý zájem. Přesto ji Křižík provozoval deset let a prováděl zde různé pokusy se spodním přívodem proudu. Provoz první české elektrické dráhy skončil 15. srpna 1900.
Za dobu svého provozu svezla dráha na Letné 593 027 cestujících. Trať byla postupně rozebrána a vozovna zbořena. Na začátku dvacátého století už byly v provozu další tramvajové tratě a bylo jasné, že právě tramvaje jsou pro Prahu na dlouhá léta ideálním dopravním prostředkem. Sám František Křižík stál především u zrodu tramvajové tratě Praha – Libeň – Vysočany, jejíž sto dvacáté výročí jsme si připomněli letos v březnu.
Výstava popisující výstavbu a zahájení první české tramvajové trati i život a další počiny Františka Křižíka, jako například zřízení elektrického osvětlení na Václavském náměstí či v pražském Karlíně, je k vidění na těchto tramvajových zastávkách: Křižíkova, Karlínské náměstí, Výstaviště Holešovice, Letenské náměstí, Masarykovo nádraží, Náměstí Míru, Nádraží Vršovice, Hlavní nádraží, Nádraží Modřany, Urxova, Invalidovna, Malostranská, Korunovační, Sparta, Olšanské náměstí, Národní divadlo, Jiráskovo náměstí, Výtoň a Jindřišská.
