Vltavou povede nová vodní cesta s plavební komorou. Měla by ulehčit průjezdu lodí v centru

V roce 2017 by měla být zahájena realizace paralelní vodní cesty k té stávající, která vede přes dolní plavební kanál (mezi Karlovým mostem a mostem Legií) až po Plavební komoru Praha-Smíchov. Paralelní cesta má vést přes dolní plavební kanál, kolem Dětského ostrova, Šítkovského jezu až k Plavební komoře Mánes.

„Zahájení realizace je rámcově odhadováno na rok 2017 a stavební práce budou probíhat přibližně dva roky,“ uvedl pro Pražský patriot tiskový mluvčí a zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR Jan Bukovský.

V případě opravy nebude třeba zastavit provoz

Cílem je podle něj odstranění přetížení současné Plavební komory Praha-Smíchov intenzivním provozem osobních lodí a zkrácení čekacích dob na průjezd plavební komorou. „Provoz se rozdělí do dvou plavebních komor a v případě opravy jedné z nich nebude nutné provoz zcela zastavit, jako nyní,“ řekl. Novou plavební komorou bude Plavební komora Praha – Staré Město.

Stávajícími plavebními komorami v Praze jsou Podbaba, Štvanice, Smíchov, Mánes a Modřany. Po Vltavě protékající metropolí se pohybují turistické parníky, nákladní lodě, sportovní (veslice), vodní motoristé i osobní lodní doprava (vodní tramvaje, přívozy a vodní taxi). Projekt podle názoru Bukovského pomůže zejména průjezdu lodí přes Prahu, který je v turistické sezóně velmi komplikovaný až nemožný.

Malé lodě čekají na průjezd centrem hodiny

„Bude možné více rozšířit průběžné plavby osobních lodí mimo centrum města, zejména ale pomůže malým rekreačním lodím, které nyní na průjezd centrem čekají běžně i několik hodin. V neposlední řadě pomůže i nákladním lodím a jejich renesanci na Vltavě,“ řekl.

Příprava záměru je podle něj schválena ministerstvem dopravy, nyní probíhají povolovací procesy na úrovni orgánů města a posuzování vlivů na životní prostředí EIA. „Záměr není přímo definován v územním plánu, neboť to není nutné, protože nedochází ke změně funkce vodních ploch,“ doplnil mluvčí.

Nejzatíženější plavební komora ve střední Evropě

Ředitel Ředitelství vodních cest ČR Jan Skalický v jedné z prezentací projektu uvedl, že plavební komora Praha-Smíchov je kvůli intenzivní osobní lodní dopravě nejzatíženější plavební komorou ve střední Evropě, ročně jí propluje 23 tisíc lodí. „Pouze jediná plavební komora představuje výrazné úzké místo z hlediska kapacity i bezpečnosti,“ řekl.

Vytvoření nezávislé paralelní vodní cesty k Plavební komoře Praha-Smíchov podle něj zajistí propojení zdrže Helmovského jezu a zdrže Šítkovského jezu. Nová plavební komora je navržena v přímé návaznosti na levou nábřežní zeď Dětského ostrova (pohled proti vodě) tak, aby dolní vrata byla umístěna symetricky s dolními vraty Plavební komory Praha-Smíchov.

Jak novou cestu a komoru pocítí Pražané?

„Napojení na dolní plavební kanál Plavební komory Praha-Smíchov je řešeno jeho celkovým rozšířením o 14 metrů. V současné době je kanál v místě Sovových mlýnů široký 15 metrů, po rozšíření by jeho šířka činila 29 metrů. Pro horní čekací stání je využita část nábřeží Dětského ostrova, dolní čekací stání je navrženo v rozšířeném plavebním kanálu,“ doplnil Skalický.

Podle názoru jednoho z čtenářů portálu Pražský patriot se „už nyní v domech poblíž nábřeží Vltavy nedá v sezóně ani otevřít okno“. Je tam podle jeho slov hluk, stěžuje si na špatný vzduch. Obává se, že po realizaci nové plavební cesty a komory to bude ještě horší. Ředitelství vodních cest ČR je oproti tomu – jak vyplývá z výše uvedeného – přesvědčeno, že nový projekt přetíženosti ulehčí, což by měli pocítit i Pražané. Tak uvidíme!