Včely pomáhají na letišti hlídat kvalitu ovzduší

Vzorky medu a plástvového pylu pro chemické rozbory odebírají včelaři od května do června. Pravidelné rozbory se pak konají v certifikované laboratoři Ústavu analýzy potravin a výživy (VŠCHT).

Odborníci se zaměřují především na obsah aromatických uhlovodíků a těžkých kovů z leteckého provozu. Obsahy těžkých kovů v medu i pylu byly přitom po předchozí tři sezony pod mezí stanovitelnosti zkušebních metod používaných pro kontrolu potravin.

Včely z pěti až šesti včelstev, které stojí na odlehlé části letištního areálu, dají ročně zhruba sto kilogramů medu. „Plníme jím malé skleničky s vlastním potiskem a med pak používáme pro vlastní potřebu," vysvětlil včelař, který sám má na Vysočině kolem dvacítky včelstev.

Medu z letiště totiž není tolik, aby jej bylo možné distribuovat mezi širší veřejnost. Běžný návštěvník letiště tak med z přistávací plochy neochutná.

Včely podle odborníků nemohou nijak ohrozit bezpečnost letového provozu. Roj včel prý nemůže způsobit potíže, jaké mají piloti na letišti třeba s většími ptáky. Pokud turbína letadla nasaje ptáka, může to vést až k tragickým následkům.

„Tělíčka včel jsou oproti tomu maličká, nic podobného při případném kontaktu s letadlem nehrozí," řekl Kuttelwascher.

K takzvanému biomonitoringu životního prostředí používá letiště nejenom včely. Nechává totiž dělat i rozbory ovoce, trav a jiných zemědělských plodin a rozbory půdy a vody.

Česku je podle ministerstva zemědělství přibližně 50 000 zájmových a profesionálních chovatelů včel. Profesionálních, kteří chovají nad 150 včelstev, bylo loni 107. Podle ministerstva by mělo být v ČR ideálně 750 000 včelstev. Loni jich stát evidoval 576 783.

Spotřeba medu je v ČR okolo 0,7 kg na osobu ročně. Největším přínosem včel je opylování zemědělských a volně planoucích rostlin, které se díky nim mohou množit. Hodnota opylování je řádově vyšší než cena produkovaného medu.