V Česku tímto onemocněním trpí desítky tisíc lidí, tělo se obrací proti sobě. Lidé z menších měst a obcí mají informační problém, o léčbě neví, tvrdí profesor Brázdil
5. září 2016 15:07
Epilepsie
Neurologické onemocnění, charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Druhů epilepsie je nyní již určeno více než 100. I typů záchvatů je několik a u jednoho pacienta se jich může vyskytovat i více než jen jeden. Záchvaty se mohou projevovat například pouhým zahleděním, brněním, výpadkem paměti nebo pak známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku. Přestože se epilepsie může objevit v kterémkoliv věku, jsou životní období, ve kterých je nový výskyt epileptických záchvatů častější než v jiných – hlavními vrcholy jsou první rok života a období stáří.
Přestože je česká epileptologie na světové úrovni, stále se podle profesora Brázdila nedostanou všichni pacienti k léčbě, jež by jim mohla pomoci. Celkem 30 % epileptiků nereaguje na léky.
„Pro ně je vhodný operační zákrok, který může s vysokou pravděpodobností zcela zásadně změnit jejich kvalitu žití. Kromě operace mozku provádíme stimulace bloudivého nervu a nověji hlubokou mozkovou stimulaci prostřednictvím elektrod zavedených do hlubokých mozkových struktur. O možnostech operační léčby se však řada pacientů, především z menších měst a obcí, vůbec nedozví,“ říká Milan Brázdil.
Náklady spojené s takovými výkony jsou přitom srovnatelné s náklady na další zdravotní péči, kterou epileptik čerpá, například při úrazech hlavy způsobených pádem při záchvatu, či léčbou deprese, kterou nemocní často trpí.
Podle docenhta Petra Marusiče, přednosty Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a předsedy České ligy proti epilepsii, se neurologové v posledních letech setkávají se změnou příčin epilepsie – objevují se častěji epilepsie na podkladě vývojových vad ve stavbě mozku. Se stárnutím populace přibývá ale také případů epilepsie po cévních příhodách mozkových, zcela novou příčinou je např. epilepsie autoimunitní.
Proč se tělo obrátí proti sobě a napadne zrovna nervovou soustavu, lékaři, stejně jako u dalších autoimunitních chorob, zcela přesně nedokáží zodpovědět. Významně narůstá v posledních letech také množství nově odhalených genů, jejichž poruchy se podílejí na vzniku některých epilepsií.
Evropský epileptologický kongres, spoluorganizovaný Českou ligou proti epilepsii, začíná 11. a končí 15. září. Neurologové jej však nemusí prosedět celý na místě, 14. září vyrazí do Stromovky podpořit pacienty Během pro epilepsii. K běhu vyzývají i širokou veřejnost, akce je zdarma a účastníci mohou volit ze dvou délek tratí: 2,5 nebo 4,5 kilometru. Jedinou podmínkou je přítomnost fialové barvy na oblečení – barvy epilepsie.