Unikátní příležitost: Věstonickou venuši, hlavu Kelta i moravské meteority můžete vidět v Praze
5. srpna 2014 12:54
Slezské muzeum opatruje největší z kylešovických meteoritů, které byly objeveny v roce 1925 při těžbě hlíny. Ve starší době kamenné je lidé používali jako obklady ohniště. Slavná soška z Věstonic je chloubou Moravského zemského muzea, objevena byla také v roce 1925 a stará je údajně až 29 000 let. Národní muzeum do výstavy doplnilo hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic, kamennou plastiku vytvořenou před více než 2000 lety.
Za ozbrojeného doprovodu přijely z Opavy přísně střežené památky do Prahy. Vedení všech tří muzeí (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum a Slezské zemské muzeum) dohlíželo na kufříky, ve kterých byly pečlivě zabaleny exponáty, které patří k nejcennějším pokladům českých sbírek.
Pojištění je vyčísleno na desítky milionů korun, ale skutečnou hodnotu artefaktů vyčíslit nelze. Proto byly speciálně pro výstavu pořízené trezorové vitríny z neprůstřelného, téměř pět centimetrů silného skla.
Výstava v Národním muzeu potrvá do 27. srpna a ředitel muzea Michal Lukeš zve k její návštěvě s tím, že „tyto tři hvězdy muzejního nebe nejbližších 100 let již návštěvníci společně nespatří".
Věstonická venuše sice byla vystavena loni v Londýně, Moravské zemské muzeum souhlasilo s její expozicí i rok poté, ale podle ředitele muzea Martina Reissnera je to na dlouhou dobu naposled.
„Je velmi křehká, sestává ze dvou kusů, a proto není možné ji instalovat do stojánku a ani opakovaně s ní manipulovat. Soška je zde vystavená v otevřené etui, která pro ni byla vyrobena již krátce po vyzvednutí," řekl Lukeš.
Často se nevystavuje ani socha hlavy Kelta, byť je kamenná. „Je ale také složená z fragmentů, které byly k sobě po nálezu v 50. letech slepeny, navíc je z opuky, což je spíše křehčí kámen, a ani běžně není ve stálé expozici, ale přechovává se v depozitáři," řekl ČTK kurátor Národního muzea Daniel Bursák.