Synka měla v náručí, útok přesto přišel. Osmnáct násilníků se v Praze pakovalo z domácností

„Smutné na těchto případech je zejména to, že násilí muselo nejméně dva až tři roky přihlížet 12 nezletilých dětí, které si tyto nepříjemné zážitky s sebou nesou do dalšího života,“ popisuje ředitel Centra sociálních služeb Praha Tomáš Ján.

Jako v případě matky s ročním synem, která žije s partnerem již 10 let. Násilí se v jejich vztahu začalo objevovat v posledních 3 letech, agrese partnera vůči ženě se stále stupňovala a vyústilo vážnými fyzickými útoky. Poté co ji však napadl v náručí se synem, začala svou situaci řešit a zavolala policii.

Ta násilníka vykázala z bytu. „Při první konzultaci v Intervenčním centru byla žena rozhodnuta vztah s partnerem ukončit a vrátit se i se synem ke své původní rodině, která pro ni již měla připravené zázemí. Své rozhodnutí začala přehodnocovat ve chvíli, kdy zjistila, že její partner začal navštěvovat psychologa v rámci programu VIOLA,“ líčí ředitel Ján.

Po skončení desetidenního policejního vykázání se klientka s partnerem domluvila na tom, že by rádi na vztahu pracovali a zkusili jej obnovit. Společně nyní pravidelně dochází na párovou terapii do programu VIOLA. Během těchto párových setkání vyšlo najevo, že vztah byl zásadně narušen nevěrou obou partnerů, která do vztahu vnesla vzájemnou nedůvěru a zásadně jej narušila.

„Pár se za pomoci terapeuta snaží znovu vybudovat vzájemnou důvěru a nastavit si pravidla fungování ve vztahu, která by zajistila pocit bezpečí a stability nejen pro partnery, ale také – a to především – pro malého syna,“ poznamenává Ján.

I přes otřesné zážitky a bití, některé ohrožené ženy násilné partnery často omlouvají, podceňují nevyvážené vztahy v rodině, násilí dlouho vnímají jako „nevinné facky“ nebo přehnanou kontrolu své osoby z důvodu velké lásky partnera.

„Proto se některé klientky rozhodly dát i po vykázání šanci svému partnerovi k návratu do rodiny. Předtím ale chtěly od psycholožky Intervenčního centra vědět, co samy mají změnit na svém chování. Často totiž mají strach, že rozchod neunesou – nejen psychicky, ale i finančně,“ upřesňuje Ján.

Psycholožka s ohroženou osobou podrobně rozebere situaci a probere s ní kroky, jak reagovat na partnerovu agresi. Ženám pro překonání nejistoty a obav pomáhá návštěva podpůrné skupiny v Intervenčním centru. Ve skupině například řeší, jaký dopad může mít domácí násilí na jejich děti. Zda je lepší kvůli dětem rodinu zachovat, nebo se s násilným otcem rozejít.

„Setkáváme se s tím, že děti na násilí mezi rodiči reagují zvýšenou úzkostí a nejistotou,“ říká Ján. „Mají strach o matku a ve snaze jí pomoci se zaplétají do konfliktů mezi rodiči. Při dlouhodobém spoluprožívání domácího násilí se mohou zhoršit ve škole, trpět nespavostí, mít snížené sebevědomí. Mohou mít navíc mnoho zdravotních problémů,“ dodává.

V rodinách s domácím násilím s nezletilými dětmi je důležité, aby se partneři dokázali dohodnout, jak dál ve vztahu. Nekonečné spory o děti, vzájemné podrazy a průtahy škodí nejvíce dětem. „Právě proto funguje v rámci Intervenčního centra program VIOLA, který je určen pro jednotlivce i páry, muže i ženy, kteří mají konfliktní vztahy se svými blízkými a nezvládají vlastní agresi,“ říká vedoucí Barbora Holušová.

Program VIOLA je vhodný i pro osoby, které byly vykázány ze společného bydlení za opakované domácí násilí. „Program VIOLA mohou využít i rodiče a senioři, kteří už nechtějí trpět agresivní chování svých dospělých dětí nebo vnuků. Důležité je, aby lidé řešení vážných situací v rodině neodkládali a přišli se poradit,“ zdůrazňuje Ján.

V lednu zaznamenalo Intervenční centrum téměř 340 kontaktů, konzultací a doprovázení klientů na úřady. Více informací na tel.: 281 911 883281 911 883, 773 666 784773 666 784 a www.intervencnicentrum.cz