Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci

Historická budova Národního muzea se stala od konce 19. století dominantou Václavského náměstí a své otisky na ní zanechala většina událostí století následujícího. 21. srpna 1968 na budovu zaútočili střelbou sovětští vojáci, kteří těžce poškodili fasádu, pískovcové sloupy, kamenné sochy, a také depozitáře a ředitelskou pracovnu.

Velká devastace fasády si vynutila v 70. letech 20. století opravu, kdy byly poškozené části vyspraveny kamennými plombami, takvanými filuňky. Zároveň při tehdejší rekonstrukci došlo k patinaci původně světlých soch a sloupů černým nátěrem. Plomby ve ztmavlém hořickém pískovci tak zůstaly na průčelí budovy dodnes patrné.

Při současné generální rekonstrukci byly kamenné sloupy, stejně jako zbytek fasády, vyčištěny a sloupořadí tím získalo výrazně světlejší barvu. Zabarvení fasády se tak opět vrátí ke svému původnímu vzhledu z konce 19. století. V konečné fázi rekonstrukce se bude fasáda celkově barevně sjednocovat, ale místa stop po střelbě ze srpna 1968 zůstanou viditelná i nadále. To mělo od počátku tvorby rekonstrukčního záměru vedení Národního muzea v plánu. Rekonstrukce historické budovy skončí příští rok na podzim, první návštěvníky přivítá v říjnu. 

Vizualizace Historické budovy Národního muzea po rekonstrukci – umístění pamětní desky a uchování dvou poškozených sloupů v průčelí.

Národní muzeum při provádění veškerých prací v Historické budově spolupracuje se zástupci Národního památkového ústavu, kteří na činnosti dohlížejí. „Po očištění fasády se výrazně setřel kontrast mezi původními kamennými částmi a do nich vložených plomb vysprávek po střelách. Aby zcela nezanikly, ponechá se barevná odlišnost těchto míst a nedojde ke sjednocení retuší. Národní památkový ústav považuje za prioritní monumentální celistvé působení architektury budovy muzea, tvořící závěr Václavského náměstí,“ dodává Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.