Dnes Čtvrtek - skorojasno 7°C
Zítra Pátek - oblacno 6°C
Čtvrtek 28. 3. 2024
Svátek má Soňa
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Stověžatá se změnila v město tisíce heren
Spisovateli Zdenku Červenkovi vadí bujení hazardu v Praze. Foto: archiv

Stověžatá se změnila v město tisíce heren

Spisovatel Zdenek Červenka vidí Prahu z jiného úhlu. Strávil totiž dlouhá léta v cizině a odtud pečlivě sledovaldomácí dění. Prahu považuje za město hazardu. „Světla heren svítí skoro v každé ulici,“ stěžuje si.

Zdenek Červenka

Švédský akademik českého původu. Vystudoval práva na Právnické fakultě UK, získal doktorát na univerzitě Cambridge a titul kandidáta věd ČSAV. V roce 1968 emigroval do Švédska, kde se později stal vědeckým ředitelem Skandinávského ústavu pro Afriku v Uppsale. Přednášel také v USA nebo Římě. Po odchodu do důchodu se přestěhoval za sluncem do jižní Francie. Tady píše romány – například Kuponový král nebo Česká ruleta a také zábavné postřehy o Francii a Francouzích – Kouzlo vína Languedoku.

Žil jste dlouhá léta ve Švédsku a nyní ve Francii. Z vašich knížek Česká ruleta nebo Kupónový král ale vyplývá, že české prostředí znáte dokonale. Jak jste to dokázal?
Po celou dobu pobytu ve Švédsku od roku 1968 do roku 2006 jsem sledoval vývoj událostí v rodné zemi. Po pádu komunistického režimu jsem napsal dvě publikace o hospodářské a politické integraci Československa se Západem, obě vyšly v Londýně. Byl jsem velikým optimistou a věřil jsem, že se vrátíme do předních řad demokratických a hospodářsky prosperujících států, ke kterým jsme patřili před druhou světovou válkou. Bohužel tak jako mnozí Češi, kteří můj optimismus sdíleli, jsem se hluboce zklamal. Když jsem jednou při návštěvě Londýna četl v nedělních novinách Sunday Times o obědu Viktora Koženého, jehož list nazýval pirátem z Prahy, za který zaplatil 600 000 korun, rozhodl jsem se o tom napsat. Tak vznikla kniha Kuponový král. Během návštěv Prahy jsem pak sbíral další informace. Velice mi pomohl pan Václav Láska, tehdy elitní policista, který Koženého stíhal.

Česká ruleta vychází z reálných událostí a popisuje, jak se k nám dostaly herní automaty. Říká se, že máme mnohem víc kasin a heren než ostatní státy Evropy. Je to pravda?
K napsání České rulety mne inspiroval tehdejší senátor, nyní poslanec Josef Novotný, neúnavný bojovník proti hazardu. Dal mi k dispozici zprávu, kterou vypracoval pro senát a která je přístupná veřejnosti. Doporučuji ji k přečtení všem, kdo se o zlo hazardu zajímají. Z ní jsem převzal statistiku, že v České republice je 190 kasin a 60 000 hracích automatů, to jest jeden na 160 obyvatel. To bylo před třemi lety, dnes je jich určitě více. Shodou okolností hazard začal v Uherském Hradišti, kde jsem bydlel do odchodu do emigrace a osobně znám osoby, které v tom hráli hlavní roli.

Jak si ve srovnání se světem stojí v tomto „oboru“ Praha?
Stověžatá Praha se změnila v město tisíce heren. Jak sama dobře víte, jejich světla svítí skoro v každé ulici.

A jak je to teď ve vašem bydlišti – ve Francii? Také je každá hospoda vybavena automaty?
V okolí vesničky, kde bydlím, jsou pouze dvě kasina. Jedno v přímořském letovisku Valras Plage druhé v lázních La Malou les Bains. V nejbližším městě, Béziers se 75 000 obyvateli, pravděpodobně nějaké herny jsou, ale sám jsem ani jednu neviděl, ač tam jezdíme často.

Když jste byl v Praze, navštívil jste některá kasina nebo herny? Jak na vás zapůsobila?
Kasino jsem navštívil v životě pouze jednou a to v Brně, a sice to, které popisuji v knize. Působilo na mne velice depresivně tak jako na moje fiktivní návštěvníky Sochora a Jarolímka v České ruletě.

Jaký celkový dojem na vás dělá Praha, když se do ní po mnoha letech v cizině vracíte?
Při každé návštěvě, bohužel nepříliš časté – jednou za rok – jsem uchvácen její krásou, kolem které jsem jako student práv spěchával bez povšimnutí, tak jako většina jejich obyvatel ve shonu života, jež jim nedovolí zastavit se a tu krásu obdivovat. Přitom pohled na Pražský hrad od Karlových lázní doslova bere za srdce. A tak to pokaždé doháním procházkami a návštěvou historických a kulturních památek. Je jich tolik, že už to nedoženu.

Co bychom my, Pražáci měli urychleně změnit?
To, co by se mělo nutně změnit, bohužel nepůjde rychle, neboť morální devastace, o které často mluvil prezident Václav Havel, má hluboké kořeny. Co v Česku chybí, je především slušnost, vzájemná laskavost a respekt ke stáří. Jsem starý člověk, který chodí s holí, ne pro parádu, ale aby se o ni opíral. Ani jednou se mi nestalo, aby mne v přeplněné tramvaji některý z mladíků pustil sednout anebo aby mi při vchodu do obchodu předchozí podržel dveře, tak jak je zvykem ve Francii.

Tak něco pozitivního. Kde jste se v Praze, zhýčkán francouzskou kuchyní, nejlépe najedl?
V restauraci Olympia ve Vítězné ulici na Smíchově. Pokaždé si tam dávám pečenou kachnu se zelím a knedlíkem. Ač je ve Francii kachna rozšířeným a oblíbeným jídlem, té pražské se nevyrovná.

Když jsme u restaurací, kde vás v Praze ošidili?
Kde mne ošidili? Všude, kde jsem si nedal pozor. Na parkovišti Tesca mi během patnáctiminutové návštěvy obchodu někdo ukradl všechny čtyři kryty kol auta, v obchodě mi prodali salám Vysočina s prošlým datem, přitom ve Francii by mne ani nenapadlo kontrolovat datum. Na dvou benzinkách, když viděli auto s cizí poznávací značkou, se „spletli“jednou o 100 a po druhé o 200 korun. A dokonce i prestižní prodejna lahůdek na Národní třídě mi účtovala 25 korun za chlebíčky, jejichž cena byla 15 korun. Jsou to prkotiny, ze kterých mi bylo více smutno, než by mne naštvaly.

Přesto, kam byste se chtěl v Praze znovu vrátit?
Jestliže znovu navštívím Prahu, vrátím se do míst, kterými jsem se procházel za studentského mládí a budu si přát, aby se vrátilo.

Napsal jste i dvě knížky o víně a vinařích. Jako odborník řekněte, kam v Praze zajít na dobré víno?
Rozhodně se nepokládám za odborníka na víno, ale pouze za milovníka vína. Stal jsem se lokálním patriotem a jiné víno, než languedocké, nepiji. Při každé návštěvě Prahy ho přivezu sebou a piji ho se svými přáteli a vyprávím jim o vinařích, od kterých jsem ho koupil. V knížce Kouzlo vína Languedoku jsou i jejich adresy, abych to ulehčil návštěvníkům, kteří budou chtít některé navštívit. V Praze piji pouze pivo, nejraději U Tygra, kam chodíval můj oblíbený spisovatel Bohumil Hrabal.


Autor: Zuzana Pšenicová

Praha 2 předávala čestná občanství

22. února 2022 ve 22:27

Na Novoměstské radnici dnes starostka druhé městské části Alexandra Udženija (ODS) předala ocenění „Čestný občan Prahy 2” deseti osobnostem.

Další články
Nahoru