Sociální bydlení řeší městské části různě

V České republice stále chybí zákon o sociálním bydlení. Jak tuto otázku tedy řeší jednotlivé pražské části? Praha 10 před dvěma lety spustila systém související s probíhající deregulací nájemného.

Občanům, kteří splňují stanovené požadavky a již vyčerpali další možnosti podpory, Rada městské části schválila adresnou finanční pomoc.

„Nedávno bylo přijato sedm žádostí, z toho šest splnilo podmínky pro udělení podpory. Od zavedení systému jsme podpořili už desítky žádostí,“ uvedl místostarosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík (ODS). Nejnověji se jednalo o finanční podporu od 1155 do 3762 korun.

Podle Zoufalíka je systém tvořen třemi hlavními pilíři: možností výměny bytu za menší, slevou na nájemném a zmíněnou přímou finanční podporou. „Výjimečnost řešení spočívá také v tom, že radnice adresnou pomoc poskytuje nejen sociálně slabým nájemníkům obecních bytů, ale i těm, kteří bydlí u soukromníků,“ dodal Zoufalík.

Nízké nájemné

Podle slov vedoucího sociálního odboru Úřadu MČ Praha 9 Petra Hrubého devátý pražský obvod v současné době nedisponuje komplexním řešením sociálního bydlení a nemá ani vymezenou konkrétní bytovou kapacitu pro potřebné cílové sociální skupiny.

„Nicméně hladina nájemného v obecních bytech zde patří k nejnižším v Praze a například rodiny s dětmi ohrožené sociálním vyloučením jsou zvýhodněni při přidělování těchto bytů. Navíc pro tuto cílovou skupinu je zde dispozici i několik takzvaných tréninkových bytů,“ dodal.

Pro potřeby seniorů devátá městská část podle jeho slov provozuje Domov seniorů a byty v Domě s pečovatelskou službou, kde nájemné odpovídá sociálnímu bydlení. „Jejich kapacita je postupně navyšována. V rámci komunitního plánování sociálních služeb v budoucnosti počítáme i s dalším řešením této problematiky,“ doplnil Hrubý.

Ubytovna v Praze 13

Městská část Prahy 13, podle slov svého tiskového mluvčího Samuela Truschky, v předchozích několika letech prodala většinu bytového fondu nájemcům, kteří v bytech bydlí. „Ve správě městské části zbyly řádově desítky bytů,“ řekl.

„V případě, kdy dojde k uvolnění některého z těchto bytů, jsou dávány k dispozici právě pro sociální účely. Kromě toho má městská část několik bytů v domě na sídlišti Stodůlky, využívaných jako ubytovna, tedy pro krátkodobé ubytování osob, které se dostanou do tíživé bytové situace, například po požáru nebo jiném problému. Jiné volné byty nemá Praha 13 v současné době k dispozici,“ dodal Truschka.

Ohrožených lidí přibývá

O tom, jak v Česku sociální bydlení vyřešit, nedávno jednala sněmovní komise pro rodinu, která vyzvala ministerstvo práce a sociálních věcí, aby jí předložilo soubor konkrétních opatření, jak situaci řešit.

V zemi totiž přibývá lidí, kterým jejich finanční prostředky nestačí na pokrytí nákladů spojených s bydlením. Zatímco v roce 2007 na příspěvek na bydlení, který je jednou z dávek státní sociální podpory, stát vynaložil 1,6 miliardy korun, loni už to bylo 5,7 miliard.

Na doplatek na bydlení, který je vyplácen ze systému pomoci v hmotné nouzi, bylo v roce 2007 vynaloženo 524 milionů korun, v roce 2012 už 1,7 miliard. Bez přístřeší žije podle oficiálních údajů v současné době asi 30 tisíc lidí, dalších 100 tisíc je bezdomovectvím bezprostředně ohroženo, nemají totiž adekvátní bydlení.

Nutná rychlá opatření

Ministerstvo práce a sociálních věcí proto zákon o sociálním bydlení. Podle poslanců komise pro rodinu stát situaci podcenil.

Předsedkyně komise Helena Langšádlová (TOP 09) uvedla, že o potřebě zákona o sociálním bydlení se hovoří již léta. Účinnější by podle ní bylo přijmout soubor rychlých a účinných opatření, protože situace je vážná a může být hůř.

Podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové v některých zemích funguje zákon, v jiných právě soubor opatření. Důležité je ale přijmout vůbec něco. Poslanci se shodli na tom, že nepomohou další strategie. „Strategií už bylo moc, nyní by se mělo konečně něco udělat,“ uvedla poslankyně Jaroslava Wenigerová (ODS).