Sexistické Česko? Není to tak horké, přes 90 procent mužů podporuje rovné příležitosti

„Pro muže jsou rovné příležitosti důležitou hodnotou. Chybí ovšem jejich větší zapojení. Mají pocit, že se téma týká především žen. Navíc jsou rovné příležitosti ve veřejném prostoru redukovány na mediálně chytlavé kauzy, jako jsou kvóty nebo právě sexismus. Rovné příležitosti přitom zahrnují i taková témata, se kterými se mohou muži ztotožnit. Například zapojení do péče o děti, rozdíly ve vzdělávání nebo násilí ve vztazích,“ tvrdí ředitel LOMu Martin Jára.

V rámci výzkumu „Mužská perspektiva“, který byl realizován v červnu 2015 na reprezentativním vzorku 1008 respondentů, vyjádřilo podporu rovným příležitostem 91 procent českých mužů. Výzkum inicioval LOM ve spolupráci s agenturou Nielsen AdMosphere a s finanční podporou Úřadu vlády ČR.

„Cílem výzkumu bylo zjistit rozdíly v postojích mužů a žen k rovným příležitostem, zejména pak s důrazem na specifická témata,“ popisuje sociolog Josef Petr, který výzkum vedl. „Zjistili jsme, že muži rovné příležitosti podporují stejně jako ženy, je u nich ale signifikantně menší potřeba k aktivnímu zapojení.“

Větší zapojení mužů v oblasti rovných příležitostí by uvítalo 3/4 žen a 2/3 mužů. Většinu konkrétních témat také ženy podporují intenzivněji. Muži však za ženami zase tolik nezaostávají. Jsou dokonce i témata, která jsou pro ně důležitější. Muži by například byli nejvíce ochotní zapojit se do případné kampaně týkající se rozdílů v platech mužů a žen (48 %), svěřování dětí do péče po rozvodu (48 %) a násilí na ženách (43 %).

Objektivizace ženského těla

I přes to, že téma rovných příležitostí je pro muže méně atraktivní než pro ženy, stále má mezi nimi velkou podporu. Jak je tedy možné, že se v souvislosti se zrušenou výstavou ženských aktů objevilo tolik negativních reakcí, kritizujících snahy genderovou rovnost? „Domníváme se, že většina mužů a žen, nerozumí akademické debatě o genderu a rovnosti. Výrazy jako ,objektivizace ženského těla´ jsou jim cizí. V debatě jsou díky tomu slyšet hlavně extrémní názory,“ myslí si autor výzkumu Josef Petr.

„Podle nás nebyla ta výstava kontextu Týdne vědy vhodně zvoleným doprovodným programem. Její oprávněné stažení ovšem vyvolalo diskusi, která není z dlouhodobého hlediska produktivní. Myslíme si, že komunikace genderových témat by měla být více pozitivní. Negativní komunikace sice má silný mediální potenciál, ale prosazování rovnosti žen a mužů spíše škodí,“ dodává k tématu ředitel LOMu Martin Jára.