Provoz Blanky stojí Prahu měsíčně 20 milionů, názory na přínos tunelového komplexu se liší

Nejvíce aut projelo tunelovým komplexem 12. července letošního roku, konkrétně v Brusnickém tunelu to bylo 94,5 tisíc vozidel za jediný den. Původně se přitom očekávalo, že by se počet aut v Blance měl denně blížit 70 tisícům.

 „Tunelový komplex Blanka lze po roce zkušebního provozu jednoznačně označit za úspěšný. Celý komplex, až na drobné výjimky, funguje po technické i bezpečnostní stránce výborně, zájem řidičů je velký, stejně jako jejich spokojenost,“ řekl náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek. Každý, kdo tunel používá dvakrát denně, díky tomu podle Dolínka ušetřil za rok až 44 hodin.

Podle dopravního odborníka Vratislava Fillera z občanského sdružení Auto*Mat bylo úspory času řidičů bylo dosaženo za extrémních veřejných nákladů. „Již dříve jsme spočítali, že jeden průjezd Blankou vyjde na veřejných prostředcích za výstavbu a provoz na zhruba 40 korun. Ušetří-li řidič díky průjezdu Blankou pět minut, znamená to, že každá hodina, kterou řidiči ušetřili, vyšla na veřejných penězích na 500 korun,“ oponoval Dolínkovi.

Objevují se i hlasy, že průjezd překračující očekávání je příznakem toho, že Blanka dostala do města více aut. Dolínek nesouhlasí. „Zprovoznění Blanky nemělo za následek zvýšení celkového objemu automobilové dopravy v Praze, neboť ujeté vozokilometry na celé pražské komunikační síti zůstaly prakticky beze změny,“ uvedl.

To záhy zpochybnil Filler. „Samotný průjezd Blankou přispívá k pražskému dopravnímu výkonu zhruba dvěma procenty a na většině komunikací navazujících na tunel Blanka byly zaznamenány nárůsty značně překračující pokles zjištěný v centru Prahy,“ sdělil.  

Podle Dolínka je to přesně naopak. „Přesměrováním části cest do souvislé tunelové trasy Mrázovka – Strahovský tunel – Blanka se významně snížil počet vozidel vjíždějících do širší oblasti centra. Celkem se jde o pokles o 13 000 aut za den. Nejvýrazněji se snížil provoz na ulicích Milady Horákové, Veletržní, Chotkova, nábřeží Kapitána Jaroše, Argentinská, na průjezdu Malou Stranou, Hlávkově mostu, na Wilsonově u Hlavního nádraží,“ vyjmenoval.

Zároveň připustil, že na některých místech došlo naopak k nárůstu provozu a dopravním komplikacím. Problémy jsou zejména na Praze 6 na Patočkově ulici a v okolí Vítězného náměstí. Doprava zhoustla rovněž na Strakonické.

„Už před otevřením jsem říkal, že Blanka je sirotek, což přinese na některých místech problémy. Řešíme je dílčími opatřeními, ale klíčové je dobudovat Městský okruh a rovněž dotlačit stát k dostavbě Pražského okruhu. Jsem rád, že v obou věcech už se věci začínají pohybovat kupředu,“ uvedl Dolínek, podle nějž už město připravuje postupné kroky k výběru projektantů pokračování Městského okruhu.

„Čekáme na nejaktuálnější model pražské dopravy, který má být dokončen do konce října letošního roku. Ten poslouží pro aktualizaci platných stanovisek EIA pro příslušné zbývající části Městského okruhu. Na základě těchto nových skutečností budou provedeny příslušné korekce a úpravy vydaných stanovisek EIA, která se stanou závazná pro budoucí projektanty,“ vysvětlil náměstek.

„Počítáme s tím, že zahrneme do našich požadavků nejnovější poznatky z dopadů technických řešení křižovatky Malovanka, výjezdů a napojení na přilehlé komunikace z Blank a budeme dbát na to, aby tato dopravní stavba byla i esteticky co nejmenším zásahem do dotčeného území,“ uzavřel náměstek primátorky Petr Dolínek.