Příspěvky na dovolenou jsou výhodnou formou bonusů
2. srpna 2017 15:12
Přidejte si nás na domovskou Příspěvek na dovolenou může zaměstnavatel poskytnout až do výše 20 tisíc korun za rok. Může být čerpán i pro rodinné příslušníky. Podmínkou je, že musí jít o nepeněžní příspěvek. Tedy například proplacení faktury cestovní kanceláři nebo provozovateli dětského tábora a podobně.
„Výhodou je, že příspěvek je na straně zaměstnance osvobozen od daně z příjmů a od sociálního a zdravotního pojištění. Na straně zaměstnavatele se sice jedná o nedaňový náklad, ale i tak je zdanění celkově výhodnější než vyplacená peněžní odměna. Zaměstnanec odvádí ze superhrubé mzdy 40 až 50 procent. U nedaňových nákladů se odvádí pouze daň z příjmů právnických osob, která činí pouze 19 procent,“ uvedla Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.
„Podle zákoníku práce čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Musí zohlednit provoz firmy, ale i zájmy zaměstnanců. Měl by například každému zaměstnanci umožnit alespoň část dovolené vyčerpat v letních měsících. Obvykle je proto čerpání dovolené určeno dohodou mezi firmou a jejími zaměstnanci. To s sebou často přináší problémy. Firmy by měly mít na paměti, kde jejich práva končí a kde začínají povinnosti,“ zmínila Štarmanová. Právě z toho důvodu začala společnost TaxVision nově nabízet i poradenství v oblasti personalistiky.
Zaměstnavatel není povinen určit zaměstnancům dovolenou pouze ve dvou případech. Zaprvé když ve firmě nastane složitá provozní situace a zaměstnance čeká mnoho práce, na kterou v omezeném počtu nestačí. Zadruhé v případě, že se vyskytnou překážky v práci na straně zaměstnance. Jde především o dočasnou pracovní neschopnost, mateřskou a rodičovskou dovolenou nebo třeba o ošetřování nemocného člena rodiny.
„Pokud z těchto důvodů nemůže být dovolená v daném roce vyčerpána, je zaměstnanci automaticky převedena do dalšího roku. Když zaměstnavatel neurčí termín dovolené do poloviny následujícího roku, může si tento termín zaměstnanec určit sám. Samozřejmě formou písemné žádosti alespoň 14 dní před začátkem dovolené,“ řekla Štarmanová.
Jiná situace však nastává v případě, že dojde k ukončení pracovního poměru se zaměstnancem, ale dotyčnému nějaké dny dovolené zbývají. „Zaměstnavatel může propuštěnému zaměstnanci nařídit vyčerpání dovolené. Pokud to ale z nějakého důvodu není možné, musí zaměstnanci dovolenou proplatit. To je často pro zaměstnavatele překvapení, například v situaci, kdy si matka nestihla vyčerpat dovolenou před nástupem na mateřskou,“ vysvětlila Štarmanová.
Ve výjimečných případech může zaměstnavatel určenou dovolenou zaměstnanci zrušit. „Děje se to velmi zřídka, ale ta možnost tu je. Pokud se firma například ocitne v naléhavé situaci, nebo některý z dalších pracovníků vážně onemocní. V takovém případě je ale zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit veškeré náklady za zrušenou dovolenou. Samozřejmě na základě platných dokladů o zaplacení,“ zmínila Štarmanová.
„Připravovaná novela zákoníku práce by měla systém čerpání dovolených zjednodušit. Místo odpracovaných dní se bude při výpočtu dovolených vycházet z odpracovaných hodin. I výpočet krácení dovolené za neomluvené směny by měl projít úpravami. Jeden neomluveně zameškaný den zkrátí podle návrhu dovolenou právě o jeden den. To by mělo zaměstnavatelům pomoci při tvorbě rozvrhu čerpání dovolené,“ dodala k tématu Štarmanová.
