Přestavba Masarykova nádraží je zase o kus blíž
26. února 2013 13:03
Původně investor Penta Investmants požadoval i její zastavění, nyní už na tom netrvá. Ponechání rezervy se nelíbí radnici Prahy 1. Hlavně proto, že na místě nebude možné provést vhodnou zástavbu.
I když změnu posvětili radní, musí ji ještě schválit zastupitelé. Pokud tak v březnu učiní, dojde v místě ke zrušení stavební uzávěry. Zachováno bude nádraží i pošta u Hybernské ulice.
Díky změně by mohly být propojeny ulice Pernerova a Na Florenci. Počítá rovněž s vybudováním železničního muzea ve starém depu. O konečné podobě ploch u Masarykova nádraží však ještě není rozhodnuto, a není tedy zatím ani jasné, v jakých fázích budou realizovány.
Historie nádraží
Za úžasnou architekturu budovy Masarykova nádraží vděčíme Antonínu Jünglingovi. Nádraží bylo dostaveno v roce 1845 jako koncová stanice c.k. Severní státní dráhy, která v Olomouci odbočovala ze Severní dráhy císaře Ferdinanda.
V době zahájení provozu měla trať další stanici až po třinácti kilometrech v Běchovicích, přičemž dnes se mezi tyto dvě stanice vejdou další tři – v Libni, Kyjích a Dolních Počernicích.
Nádraží se z počátku jmenovalo jednoduše Praha, ale ještě v 19. století neslo pojmenování Praha státní nádraží. Tento název vydržel až do roku 1919. Poté se již jmenovalo stejně jako dnes.
Hlavní průčelí bočním vchodem
Němci ho během války přejmenovali na Prag Hibernerbahnhof, tedy Hybernské nádraží. V letech 1953 až 1990 se nádraží jmenovalo Praha střed.
Při vzniku nádraží měl funkci hlavního průčelí vchod do odjezdové budovy z Hybernské ulice, ale po té, co pod ním začalo jezdit na trase B metro, je tato část vnímána spíše jako postranní vchod, ze kterého se nedá přímo vstoupit k nástupištím.
Během své existence prošlo nádraží několika rozšířeními a přestavbami. Na konci roku 2011 byla dokončena rekonstrukce historické odjezdové haly.