Právní poradna: Kam až mohou zajít zaměstnavatelé při kontrole vaší pracovní morálky? Jaké jsou limity jejich monitoringu?
25. října 2016 12:24
Zaměstnanci nesmějí pracovní prostředky a výpočetní techniku, kterou jim poskytl zaměstnavatel, využívat pro svou osobní potřebu, pokud jim k tomu zaměstnavatel neudělí souhlas. Dodržování tohoto zákazu může zaměstnavatel přiměřeným způsobem kontrolovat. A právě přiměřenost je určujícím kritériem, jaký způsob kontroly je přípustný a jaký nikoliv. Ke kontrole navíc musí mít zaměstnavatel vždy závažný důvod.
Ve většině případů, kdy jde zaměstnavatelům o ochranu majetku a kontrolu efektivity práce, bude přiměřené kontrolovat, na jaké adresy zaměstnanec odesílá poštu a kolik času tráví na internetových stránkách a počítačových aplikacích. Nepřípustná však již bude kontrola obsahu soukromé pošty.
Podmínce přiměřenosti také lépe vyhovují kontroly namátkové, nikoliv soustavné. V každém případě je vyloučen skrytý monitoring, zaměstnanci tedy o možnosti kontroly a jejím způsobu musejí být informováni.
Kamerové systémy
Kamerový systém jako prostředek kontroly musí být opět ospravedlněn závažným důvodem, nesmí nepřiměřeně zasahovat do soukromí (v žádném případě tedy nelze snímat šatny nebo toalety) a snímané subjekty o jeho instalaci musejí být vždy informováni, ať už se jedná o zaměstnance nebo zákazníky.
Pokud záznam z kamerového systému není pouze přenášen na obrazovky, ale je v určité časové smyčce i zaznamenáván, jedná se již o zpracování osobních údajů a zavedení takového opatření je třeba zvlášť odůvodnit, oznámit jej u Úřadu pro ochranu osobních údajů a plnit řadu dalších s tím souvisejících povinností.
Snímání otisků prstů
Ukládání biometrických údajů, jako jsou otisky prstů, je zpracováním citlivých osobních údajů a vzhledem k dostupnosti jiných (např. výše uvedených) prostředků kontroly není na běžných pracovištích zpravidla potřebné, a tedy ani přípustné. Užití těchto systémů je možné pouze za splnění zvláštních technicko-právních podmínek, z nichž nejdůležitější je, aby na základě zaznamenaných údajů nebyla možná zpětná identifikace snímané osoby.
Kontrolu činnosti zaměstnanců na pracovišti tedy je možné provádět, avšak pouze transparentně a za splnění řady podmínek. Případné excesy mohou založit nejen nárok na náhradu škody či nemajetkové újmy ze strany zaměstnanců, ale mohou být i důvodem k uložení pokut od Inspektorátu práce či Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Autorem textu je Daniel Macek, advokát