Právní pohled: Jak postupovat, pokud má soused žumpu na mém pozemku?
17. srpna 2017 08:04
Nový občanský zákoník, kromě jiných podstatných změn, vrátil do českého právního řádu takzvanou superficiální zásadu. To obecně znamená, že součástí pozemku je i prostor pod ním a nad ním včetně staveb s výjimkou staveb dočasných, což definuje ustanovení § 506, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „občanský zákoník“).
Na první pohled by se tak mohlo zdát, že pokud se v poslední době ukázalo, že žumpa je na vašem pozemku, je prostě vaše. Není tomu tak, ustanovení § 3055 občanského totiž rozlišuje mezi situací, kdy stavbu před účinností nového občanského zákoníku vlastnila osoba odlišná od vlastníka a naopak, kdy se jednalo o tutéž osobu. V prvním případě podle tohoto ustanovení stavba zůstává ve vlastnictví původního vlastníka. Žumpa tedy může i nadále patřit vašemu sousedovi přesto, že je na vašem pozemku. Jedná se totiž o stavbu, která se nezapisuje do katastru nemovitostí. To platí, pokud si jí tam soused postavil v dobré víře, že se jedná o jeho pozemek. V jiných situacích by tomu tak nebylo.
Řešení situace závisí na tom, jak se chcete se sousedem vypořádat s ohledem na zachování sousedských vztahů. První možností je sousedovi zřídit služebnost práva nezbytné cesty k žumpě podle § 1029 a následujících občanského zákoníku. Ta potom vznikne zápisem do katastru nemovitostí, zapisuje se takzvaným vkladem, podaným na formuláři ke katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází. Vlastníkovi služebného pozemku, tj. toho, kde se žumpa nachází za takovou smlouvu, náleží úplata. Její výši si strany sjednají podle dohody. Služebnost je obecně nejsnadnější zřídit písemnou smlouvou.
Další možností, jak se s výše uvedenou situací vypořádat může být například situace, kdy přístup k žumpě není potřeba každodenně, ale je potřeba jí pouze spravovat, opravovat a podobně. Na tuto situaci nabízí řešení zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), podle ustanovení § 141 stavebního zákona může totiž vlastník žumpy požadovat, aby mu bylo umožněno tyty činnosti provádět. Domáhat se toho může u příslušného stavebního úřadu.
Samozřejmě existuje několik dalších způsobů, jak podobnou situaci řešit. V podobných případech lze například uvažovat o použití práva stavby, zřízení nájmu a jiných obdobných institutů. V situaci, kdy by stavebník žumpy nebyl v dobré víře lze pak použít žalobu na odstranění stavby žumpy. V tomto článku byla však zejména věnována pozornost služebnostem. V sousedských vztazích často platí, že nejlepší cestou je domluva, tuto lze učinit právě prostřednictvím smlouvy o zřízení služebnosti.
Autorem textu je Adam Trojan
paralegal at macek I legal