Praha zpracovává studie výstavby protipovodňové ochrany Troje

Troja je posledním místem, kde stavba mobilních zábran nebyla vyzkoušena. V Praze je asi sedm kilometrů mobilních zábran, celková délka protipovodňové ochrany je 21 kilometrů. Největší rozvoj ochrany nastal po ničivé povodni v roce 2002.

„O způsobu řešení ani o návrhové hladině, na kterou by byla kotlina ochráněna, nebylo zatím rozhodnuto. Při stanovení konkrétního řešení se musí brát v úvahu zejména problematika nové vodní linky ÚČOV nebo posouzení zvýšení stávající ochrany zoo," uvedl mluvčí. Zoo je chráněna valem, po kterém vede cyklostezka a město dlouhodobě zvažuje, že by se ochrana zvýšila.

Město ověřuje vliv nové vodní linky na dílčích fyzikálních modelech. 2D matematický model Trojské kotliny by měl být zpracován na konci září 2017.

Letos vedení města již schválilo investici 13 milionů korun do protipovodňové ochrany Výtoně v Podskalí. Kolem potoka Botiče, který tu ústí do Vltavy, by měly být nově mobilní zábrany a upraví se svedení potoka do trubek. V letošním rozpočtu má město rovněž peníze na ochranu podél Krňáku na Zbraslavi.

Praha pravidelně investuje i do oprav a rozšíření protipovodňových opatření na Vltavě, což se týká například Josefova a Starého Města. Nová, až 1,5 metru vysoká stěna má stát také v Radotíně v ulici Šárovo kolo, která vede kolem Berounky.

Kromě mobilních zábran a valů jsou proti velké vodě využívány třeba i gumové vaky plněné vodou, hráze ze zeminy či protipovodňové stěny ze železobetonu. Na menších tocích buduje Praha takzvané suché poldry, kam se může vylít voda, a také čistí a prohlubuje koryta přítoků Vltavy. Na některých místech zůstává ale ochrana nedostatečná, například kolem říčky Rokytky.

V rámci ochrany Praha pořádá každoročně povodňová cvičení. Naposledy město simulovalo letos v dubnu povodeň na Botiči. Cvičení mělo prověřit předávání informací mezi městem, radnicemi a dalšími složkami záchranného systému. V noci ze 30. září na 1. října 2017 je pak naplánováno cvičení na pravém břehu Vltavy. Praha také zkušebně staví mobilní zábrany, které má uskladněny v Dubči.

Ochrana centra města podél Vltavy se začala budovat na konci 90. let. V roce 2002 ale voda prosakovala pod některými hrazeními, na dalších místech vůbec nebyla. To byl případ například Holešovic či Karlína. Voda zatopila na desítku čtvrtí, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Pod vodou skončily stanice metra, část zoo, voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun.

Další velká povodeň přišla v roce 2013. Škody dosáhly 2,2 miliardy korun. Vltava zaplavila Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu Prahy část Troje a Císařského ostrova. Pod vodou bylo více než šest desítek komunikací. Potíže nadělaly menší toky, zejména potoky Botič, Rokytka a Šárecký potok.