Praha je včelám zaslíbená, med se stáčí i na střechách
23. června 2017 15:27
Včely se zabydlely u ranveje
Na ruzyňském letišti jsou už od roku 2011 chovány včely pro účely biomonitoringu životního prostředí a dopadů letecké dopravy na okolí. Hlavním cílem je proto získání nových informací o čistotě prostředí v bezprostřední blízkosti provozních ploch letiště.
Chemické rozbory medu a plástvového pylu jsou zpracovávány v akreditované laboratoři VŠCHT. Zaměřují se především na obsah aromatických uhlovodíků a těžkých kovů z leteckého provozu. Obsahy těžkých kovů v medu i pylu byly v uplynulých letech pod rozlišovací schopností zkušebních metod, běžně používaných pro úřední kontrolu potravin. Letištní splňuje přísné legislativní limity stanovené pro dětskou výživu, získal certifikát Český med. „V současné době máme na letišti šest včelstev, která jsou umístěna poblíž obvodového plotu v blízkosti vedlejší vzletové a přistávací dráhy,“ uvedla mluvčí Letiště Václava Havla Praha Marika Janoušková. Ročně na mezinárodním letišti stočí 90 kilogramů medu.
Že se včelám na magistrátě daří, dokazuje i to, že zde vzniklo dvoumatečné včelstvo. V jednom úlu se narodila další včelí královna, a protože byly královny odděleny mřížkou, včelstvo se staralo o obě dvě.
Včelí úly už jsou běžně k vidění na střechách obchodních center, hotelů, Národního divadla nebo v Botanické zahradě v Troji a od loňského května i na střeše Nové radnice. Podle ohlasů v médiích by se mohlo zdát, že se tak „objevuje Amerika“ poté, co v roce 2011 zrušil New York zákaz chovu na střechách.
„Není to pravda, u nás má chov včel ve městech velkou tradici, která se datuje do doby Marie Terezie,“ uvedl pražský včelař Miloš Vondruška, jehož otec už v roce 1985 začal chovat včely na střeše v Břevnově. Úředníci panovnice nad habsburskými zeměmi dotáhli její doporučení k chovu včel ve městech do formy příkazu mít na každé škole včelařský kroužek a u každé fary včely.
Medné výnosy jsou podle Vondrušky ve městě vyšší než mimo něj. „Kvalita pražského medu je vyšší, nejsou v něm žádné pesticidy a kupodivu i podíl těžkých kovů je několikanásobně nižší, než u medu z luk,“ pokračoval Vondruška. Jeho slova potvrzují i výsledky různých soutěží a rozbory prováděné Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) v Praze.
S trochou nadsázky by se dalo říci, že Praha je městem včelám zaslíbeným. Je zde mnoho parků, zahrad a sadů., stále něco kvete, nestříká se pesticidy.
„Rádius snůšky mají včely kolem pěti kilometrů, takže bez problémů doletí na Petřín nebo až do Stromovky. Pastva je tu pro včely mnohem zajímavější a pestřejší než někde na vesnici, kde jsou to zpravidla jednotvárné lány řepky. Rostliny tu kvetou díky druhové pestrosti postupně, takže se včely mohou živit rovnoměrně od jara do podzimu,“ řekl včelař Zdeněk Růžička, který se o magistrátní včely stará.
„Když porovnám své pražské stanoviště a stanoviště mimo Prahu, tak v hlavním městě je nejen větší snůška, ale i menší úhyny včel,“ sdělil včelař Vondruška. Od pražských včel se stáčí většinou medy květové. Počet včelařů v Praze spíše stagnuje, je jich zhruba pět stovek, nejvíce v šesté městské části.