Poslanci se hádali o státní svátek připadající na 17. listopadu. Komunisté navrhli doplnění názvu

Pravicoví poslanci v diskusi během středečního zasedání Poslanecké sněmovny namítali, že komunisté chtějí návrhem relativizovat události 17. listopadu 1989. „Snaha o změnu názvu Dne boje za svobodu a demokracii není nějakým technickým vylepšením tohoto názvu, není to ani otázka toho, jak si pamatujeme nebo nepamatujeme historii, ale je to pouhá snaha komunistů o relativizaci komunistické historie,“ řekl například Simeon Karamazov (ODS).

Předkladatelka – poslankyně Kateřina Konečná (KSČM) – oponovala: „Neměníme název, doplňujeme ho. To je podstatný rozdíl. Nikdo ho nechce změnit, nikdo nechce zrušit věci, které tam dneska jsou. A navíc, pokud je to vaše výsostné přání a tento návrh podpoříte, věřte, že to klidně obrátíme a dáme první Den boje za svobodu a demokracii a poté Mezinárodní den studentstva.“

Je název dostačující, nebo má být rozšířen?

„Stávající označení státního svátku 17. listopadu jako Dne boje za svobodu a demokracii je dostatečné a plně vystihuje události z roku 1939 i z roku 1989,“ uvedla Martina Berdychová (ANO). „Současný název vnímám jako název, který objímá obě tyto události,“ přidal se Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Svoboda a demokracie byla narušena jak nacistickou, tak nepoměrně déle v našich končinách komunistickou totalitou,“ řekl Jiří Mihla (KDU-ČSL).

Návrh hájili jen poslanci KSČM. Marta Semelová připomněla, že 17. listopad byl coby Mezinárodní den studentstva v roce 1941 vyhlášen na manifestačním shromáždění v Anglii, zúčastnili se ho delegáti z 26 zemí. Na 17. listopad 1939 se vzpomínalo i v Ekvádoru, na Novém Zélandu, v Uruguay, Indii, Palestině, v Kanadě, v Číně, v USA, ve Švýcarsku, Mexiku či Švédsku. „Měli bychom na to být hrdi, ne se za to stydět,“ řekla.

Poslankyně Nina Nováková (TOP 09) řekla, že „17. listopad je Dnem boje za svobodu a demokracii a zároveň v rámci mezinárodně uznávaných svátků je to tentýž den, kdy je Mezinárodní den studentstva“. To podle ní umožňuje spojit pro naše dějiny tři momenty: události 1989, Jana Opletala a Jana Palacha. „Ten sice sám sebe obětoval v lednu 1969, ale ve jménu stejných hodnot,“ řekla.

Přestřelka nad kolektivní pamětí

K přestřelce došlo mezi komunistickým poslancem Miroslavem Grebeníčkem a poslancem Zdeňkem Bezecným (TOP 09). „V ČR nyní zaznamenáváme očividnou ztrátu kolektivní paměti. Dokonce i obrazy nacistické okupace a boje za národní osvobození Čechů a Slováků z nacistické nadvlády podivně blednou,“ řekl Grebeníček.

„Připomněl bych, jak se s kolektivní pamětí zacházelo v 50. letech a v letech následujících, v letech komunistické totality. Od roku 1952 nebyl 28. říjen slaven jako vznik samostatné republiky. Místo toho byl slaven Den znárodnění, v roce 1975 byl i Den znárodnění vyškrtnut jako státní svátek, protože bylo nebezpečí, že si občané budou připomínat vznik samostatné Československé republiky,“ reagoval Bezecný.

Ideologizace, nebo úcta obětem nacismu?

Ivan Pilný (ANO) uvedl, že „totalitní režim, založený na jakékoliv ideologii, je naprosto stejný“. „Proto si myslím, že název, který máme v současné době ve státním svátku, je naprosto oprávněný a budu hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu,“ řekl. Podle poslance Leoše Hegera (TOP 09) by doplnění názvu byla „facka všem lidem, kteří komunistickou ideologii neměli rádi a trpěli jí“.

Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) je téma ze strany KSČM ideologizováno. Komunisté to odmítli – odvolali se na to, že návrh inicioval Svaz bojovníků za svobodu, návrh podpořil například i profesor ústavního práva a státovědy Václav Pavlíček. Do vzrušené diskuse se vůbec nezapojili poslanci ČSSD a Úsvitu. O výsledku hlasování bude server Pražský patriot informovat.