Osudy pražských pomníků: některé rozdělují společnost, jiné nevadí v žádné době

Jsou svatí, kteří nevadí v žádném režimu, mnoho z nich obklopuje Karlův most – například Svatý Josef s Ježíšem, Svatá Ludmila s malým Václavem nebo svatý František Serafínský, známý jako František z Assisi, po kterém si vzal jméno i stávající papež František.

Wikipedie dokonce uvádí, že Karlův most „tvoří neopakovatelnou galerii pod širým nebem, větší a pestřejší než srovnatelné příklady na Andělském mostě v Římě nebo ve Würzburgu“.

Sochy jsou i součástí areálu Pražského hradu – například na třetím nádvoří stojí bronzová socha svatého Jiří, který zabíjí draka. Uprostřed Hradčanského náměstí – na místě, kde v letech 1713 až 1714 probíhaly bohoslužby, stojí Mariánský morový sloup, jehož stavbu v roce 1725 schválil císař Karel VI.

Naopak velké diskuse se vedou o případném znovupostavení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, jehož instalaci zvažovala pražská radnice pod vedením Bohuslava Svobody (ODS), nyní vše utichlo. Radnice argumentovala tím, že sloup na náměstí historicky patří, podle aktivistů je ale symbolem rekatolizace společnosti.

Malostranské náměstí

Stejné emoce vzbuzují například nápady instalovat na Malostranském náměstí sochu rakouského maršála Radeckého.

Jeho sochu by na náměstí například ráda viděla Koruna česká, proti jsou především levicoví aktivisté.

Byli odstraněni a znovu instalováni

Po listopadu 1989 byly odstraněny některé pomníky – například pomník spisovatele, novináře a popraveného protinacistického odbojáře Julia Fučíka, který byl desítky let umístěn před vstupní branou do někdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (dnešní holešovické Výstaviště).

Posléze byl uložen v depozitáři Galerie hlavního města Prahy, která ji zrestaurovala. Od loňského roku je socha instalována na Olšanských hřbitovech, což prosadila Společnost Julia Fučíka, povolení následně vydal Magistrát hlavního města Prahy.

Pomník Julia Fučíka

Obdobný osud měl pomníček komunistické novinářky, spisovatelky a političky Jožky Jabůrkové, kterou za druhé světové války umučili nacisti.

Léta byl instalován v pražských Košířích, kde jej po roce 1989 někdo natřel na žluto. V roce 1992 majitelka pozemku, které byl pozemek navrácen v restitucích, rozhodla o jeho odstranění.

Převezen byl do depozitáře hlavního města Prahy. Znovu byl instalován v roce 2012 – na Olšanských hřbitovech. Rozhodli o tom pražští zastupitelé, kteří vyhověli petici občanského sdružení Vděčnost, které vedla, dnes již zesnulá, spoluvězeňkyně Jabůrkové Věra Picková.

Do Prahy se vrátil i Jan Šverma

Poblíž soch Jabůrkové a Fučíka stojí i socha dalšího komunistického novináře a politika Jana Švermy, který zahynul při Slovenském národním povstání. Léta (1969 až 1999) stával u Švermova (dnes Štefánikova) mostu, od roku 2004 je právě na Olšanských hřbitovech.

Pražský patriot se již věnoval osudu Smíchovského tanku, který byl v 50. letech prohlášen národní kulturní památkou, a od července 1945 až do roku 1991 byl umístěn na někdejším Štefánikově náměstí (v roce 1951 bylo přejmenováno na náměstí Sovětských tankistů, v roce 1990 na náměstí Kinských).

Nyní je ve Vojenském muzeu Lešany – v růžové podobě, na tuto barvu ho v dubnu 1991 přemaloval výtvarník David Černý. Tank tehdy přestal být kulturní památkou. Nyní někteří protinacističtí odbojáři uvažují, že by tank, nikoli v růžové podobě, mohl být na Klárově – naproti vstupu do Jeleního příkopu.

Pomníky odhalené po listopadu 1989

Jiné pomníky byly naopak v Praze instalovány po roce 1989. V roce 2000 byla kupříkladu na Hradčanském náměstí, poblíž Salmovského paláce, odhalena bronzová socha T. G. Masaryka, u příležitosti 150. výročí jeho narození.

V roce 2000 (v lednu) byl odhalen také památník studentů, kteří se upálili po roce 1968: Jana Palacha a Jana Zajíce. Instalován byl na Václavské náměstí, pod rampu Národního muzea, jsou to dvě nízké kruhové mohyly, které vystupují z reliéfu chodníku. Na bronzovém kříži, položeném přes ně, jsou jména studentů a data jejich narození i úmrtí.

Pomník obětem komunismu

V květnu 2002 byl na Újezdě, na úpatí Petřína, odhalen Pomník obětem komunismu, jeho autorem je sochař Olbram Zoubek. Jedná se o sedm bronzových plastik, které jsou umístěné na schodišti.

V Praze se nacházejí i sochy osobností velmi rozličných názorů: Mistra Jana Husa (Staroměstské náměstí), Franze Kafky (roh Dušní a Vězeňské ulice), pamětní deska Aloise Rašína (Dušní ulice), pomník Jana Žižky (Národní památník na Vítkově), Winstona Churchilla (náměstí W. Churchilla), Vladislava Vančury (na okraji Zbraslavi) či chilského básníka Pabla Nerudy (v Košířích).