Tvarůžky, zabijačka, žárovky. Mýty o vztahu EU k našim výrobkům vyvracel pražský seminář
29. ledna 2014 08:56 | Aktualizováno v 12:30
Přidejte si nás na domovskou Mýtům o vztahu EU k některým českým výrobkům se věnoval seminář v pražském Evropském domě. „Uráželo mě, jak se v minulosti říkalo, že je pomazánkové máslo zdravé,“ řekl publicista Bohumil J. Studýnka. Byl to podle něj jen „kšeft mlékáren“. Podle jeho slov se zbytečně strašilo, že Evropská unie zakáže jeho výrobu. Slováci ho přitom už v té době řádně označili jinak. „Vyrábět ho samozřejmě nepřestali,“ podotkl.
Stejně tak později Česká republika – dnes se dřívější Pomazánkové máslo může nazývat jen Pomazánkové. „Původní název bylo matení spotřebitele. Když sem přijel cizinec, věděl, co je máslo, ale nevěděl, co je pomazánkové, mohl ho tak zaměnit za klasické máslo,“ řekl Studýnka.
„Na pomazánkovém másle bych neupekla rybu, Španěl by to mohl splést,“ doplnila stálá představitelka ČR při EU Milena Vicenová. V klasickém másle podle jejích slov musí být 80 až 90 % mléka, kdežto pomazánkové je vyráběno ze zakysané smetany a sušeného mléka. „Zvládlo se to, jen se prostě pomazánkové máslo jmenuje jinak,“ dodala.
Zabijačka se dělat smí, jen se nesmí vyvážet
Připomněla, že Česko je od roku 2004 součástí vnitřního trhu EU, ve kterém žije 503 milionů lidí. Česko se tedy musí řídit jeho pravidly. Základním pravidlem je, že „výrobek, který je vyroben v souladu s předpisy jedné země, může být volně prodáván i v dalších zemích“.
Nejsme jediní, kdo si na určitá omezení stěžoval. Stěžovali si například i Francouzi, milovníci sýrů, vyrábějící sýry z nepasterizovaného mléka. Museli přistoupit na to, že je budou vyrábět z mléka pasterizovaného – jiné nemohou vyvážet.
Vicanová hovořila například také o české zabijačce. „Ta skýtá jistý druh rizika, vždy se proto jedla doma, jen se rozdávaly jitrnice. Nikam se nevyvážela,“ řekla. S tím, že ani nyní není – přes nejrůznější strašáky – výroba jídel ze zabijačky zakázána. „Je jen drobné omezení – nesmí se vyvážet do vzdálenějších evropských zemí,“ uvedla.
Chráněnci: Žatecký chmel, Budvar či Valašský frgál
Na některé české výrobky se podle jejích slov vztahují různé druhy ochranných známek. Nejnáročnější jsou ty, které chrání označení původu – tam spadá šest českých produktů, které smějí pocházet jen z určité lokality, kupříkladu Žatecký chmel či Pohořelecký kapr.
Další známky chrání zeměpisné označení, získalo je 23 českých produktů. Například Budvar, tvarůžky či Valašský frgál. Známkou Zaručená tradiční specialita se mohou pochlubit čtyři české speciality: třeba špekáčky nebo lovecký salám. „U těch musí být přísně dodržovaná receptura, nedbá se tolik na region,“ vysvětlila Vicanová.
Rum se jen přejmenoval, není totiž z cukrové třtiny
Hovořila i o tom, proč se český rum už nesmí nazývat Rum. Není totiž destilovaný z melasy, nebo ze šťávy z cukrové třtiny jako klasický rum, který se začal vyrábět v Karibiku, ale z bramborového lihu zředěného vodou, ochucený je rumovou esencí a karamelem. Tento druh rumu se začal vyrábět v Rakousku-Uhersku z prostého důvodu: vyšel levněji.
Dnes se český rum nazývá Tuzemák či Božkov a existuje dál, i když také vládla panika, co s ním bude. Rozdíl je podle ní v tom, že z něj nelze vyrábět koktejly – třeba mojito. Na to s nadsázkou reagoval bývalý poslanec Viktor Paggio (LIDEM), který řekl, že koktejly z něj vyrábět lze. „V pražských barech je popularání čuba libre, což je kofola s tuzemákem,“ uvedl.
Ač se strašilo tím, že nám Evropská unie sáhne na syrečky, Česká republika má od srpna 2010 výhradní právo olomoucké tvarůžky vyrábět, ač o to žádaly i Rakousko a Německo. Těm vyhověno nebylo.
Za žárovky je náhrada, banány a okurky mimo ohrožení
Michal Staša z o. p. s. Středisko pro aktivní využívání energie hovořil na pražském semináři o žárovkách. Připomněl nařízení Evropské komise č. 244/2009, podle kterého bylo nutné stáhnout z trhu například právě energeticky nejnáročnější žárovky. Týkalo se to i výbojek ve veřejném osvětlení. Podmínky byly stanoveny i pro chladničky, mrazničky, myčky, pračky či vysavače.
Dnes může být používána halogenní žárovka (která bude moci být používána do roku 2016 či 2018), kompaktní zářivka nebo LED žárovka. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (LES) uvedl, že opatření je velmi efektivní, protože může ušetřit velké množství spotřeby energie.
Řeč se stočila i na banány a okurky. Vicenová označila za nepravdu, že by byly zakázány jejich různé velikosti či zakroucení. „Není to tak, jen byly rozděleny do kvalitativních tříd,“ upřesnila. To může být podle ní dobré třeba pro zelináře či pracovníky restaurací – vědí, kolik nejjakostnějších druhů se vejde do bedýnky. „Prodávat se ale mohou i ty ostatní, jen nejsou v první kvalitativní třídě,“ uzavřela.
