Polonahá dědička dostala olověnou vanu a před magistrátem dává na odiv svůj půvab
29. srpna 2015 10:10
Přidejte si nás na domovskou Udělejte si procházku a přijďte se přesvědčit, jak to díky citlivé revitalizaci Terezce a jejímu okolí sluší.
„Kašna získala novou olověnou vanu či měděné rozvody, a protože neměla základy, bylo třeba ji podbetonovat. Její okolí má navíc nově bezbariérový přístup a novou dlažbu. Rekonstrukcí ale prošly i samotná socha a schody kašny,“ vysvětlil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.
Ještě před úpravami bylo Terezčino okolí podrobeno záchrannému archeologickému průzkumu. Celkové náklady se vyšplhaly na více než 1,4 milionu korun.
U paty kašny se jen pár desítek centimetrů pod povrchem nacházejí zbytky kostela Panny Marie Na louži, který měl být postaven zřejmě v polovině 12. století. Měl románský sloh, ale jeho podoba je nejasná. Kolem kostela byl hřbitov, který zasahoval do severozápadní části dnešní parcely paláce. Kostel i hřbitov byly zrušeny během josefínských reforem a krátce nato, v roce 1791, byl kostel zbořen.
Kašnu s dívčí postavou, jež představuje řeku Vltavu, vytvořil v roce 1812 sochař Václav Prachner, a to podle návrhu bavorského malíře Josefa Berglera. Sedící dívka má v rukou dva džbánky, z nichž vytéká voda. Ty symbolizují dva prameny Vltavy. Pět hvězdiček na naznačeném prameni připomíná sv. Jana Nepomuckého i Vltavu.
Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký před opravenou kašnou
Pražané si kašnu velmi oblíbili a sochu začali nazývat Terezkou. Snad podle dívky, která prý kdysi ke kašně chodívala pro vodu. Jeden rytmistr od dragounů na penzi, který bydlel v nárožním domě v Linhartské ulici, měl z okna výhled právě na Terezku. Díval se na často opuštěnou dívku a zamiloval se do ní. Po jeho smrti se ukázalo, že Terezce odkázal deset tisíc zlatých. Soud ale na popud zklamaných příbuzných odkaz nepřijal.
Jak už to tak bývá, láska dovede člověka i zničit. Natožpak sochu a kašnu. Terezka přízeň obyvatel a kolemjdoucích, kteří ji postupně velmi poničili, málem nepřežila, a tak musela být v roce 1953 zhotovena z bílého pískovce její kopie a poškozený originál je uložen ve sbírce Národní galerie.
