Vysoké stavby hrozily Praze i v minulosti. Hlavní pošta v historickém centru mohla mít deset pater
13. února 2020 09:55
Přidejte si nás na domovskou V místech, kde nyní stojí hlavní pošta, se ve 14. století nacházela zahrada Angela z Florencie. Ten sloužil jako dvorní lékárník Karla IV. Po svém zakladateli nesla označení Andělská zahrada. Byla to první pražská, respektive první česká botanická zahrada.
V letech 1743 až 1782 tu existoval klášter celestinek. Následně zde postupně sídlil kolkovní úřad a továrna na tabák, později přestěhovaná do Kutné Hory. V roce 1870 však císař František Josef I. odsouhlasil postavení poštovního a telegrafního úřadu v Praze. Hledalo se vhodné umístění v centru, a proto v roce 1868 padla volba právě na Jindřišskou ulici. Bývalý klášter byl v roce 1871 zbořen, aby uvolnil místo chystané nové poště.
I když se projekt mnohokrát upravoval a z původních dvou pater nakonec byla tři, během čtyř let se podařilo stavbu dokončit. Uvnitř měla budova dva rozsáhlé dvory. Na jeden z nich jezdily poštovní vozy tažené koňmi.
Za první republiky zde proběhla ještě nástavba čtvrtého patra a utvořila se tak dnešní podoba. Kromě řady na tu dobu moderních poštovních služeb se v Jindřišské ulici provozovala již od začátku 20. století potrubní pošta.
Z budovy se rozbíhalo pět hlavních tras, které díky pražským mostům na třech místech překračovaly Vltavu. Tras, včetně těch vedlejších, byly skoro tři desítky. Pouzdra se díky stlačenému vzduchu dokázala pohybovat rychlostí až 40 kilometrů za hodinu.
Hrozilo výrazné zvýšení stavby
Diskuse o maximální výšce budov nejsou typické jen pro dnešní dobu, ale probíhaly i v první polovině dvacátého století. Jako dobrý příklad poslouží právě pošta v Jindřišské ulici. V letech 1937 až 1939 se totiž plánovalo její podstatné rozšíření.
Měla vzniknout desetipatrová budova, která by výrazně přečnívala ty ve svém okolí. Záměr se veřejnosti nelíbil, až druhá světová válka však tento megalomanský plán ukončila.
Na přelomu 40. a 50. let byly sice provedeny drobné rekonstrukční úpravy, ale po válce se do budovy pošty moc neinvestovalo a tak pomalu chátrala. Bylo jasné, že se nevyhne rekonstrukci.
Opravy za téměř 700 milionů korun se dočkala na konci minulého století. V té době byla zároveň prohlášena za kulturní památku. Byl také zpřístupněn pro veřejnost ochoz prvního patra. Jsou na něm vystaveny historické P. O. Boxy nebo třeba snímky dávných zaměstnanců.
